titulek článku nesmí být prázdný

20. května 2016 v 20:34 | Bařena.
jak říká kakalík - kdo hledá hipsterku, najde zas jen hysterku.
stále jsem se nezbavila pocitu, že kakalík je Lubor zaměstnanec BIS a má u mě (a u Adély v pokoji) kameru včetně odposlouchávacího zařízení.
tyhle jeho denní výplody se na můj život daj namontovat až moc často.

poslední dny už nezvládám vydržet ani sama se sebou, je to tak sice každej měsíc už deset let v poměrně přesnym časovym intervalu /if ju nou vot aj mín/, ale v mojí současný životní situaci se ten interval dost prodlužuje jak vpřed tak vzad!
věřim, že jakmile mi daj do ruky diplom a podepíšu papír na pracáku, bude můj život zase o něco veselejší (čti přestanu se chtít každý ráno zabít, strčit si mixéry do očí nebo se zapálit na hranici) a už fakt stříhám metr, aby ten den nastal co nejdřív.

do poslední státnice zbývají přesně tři týdny. dnes ráno mi byl vrácen státnicový pacient s tim, že ho mám kompletně předělat, plus padla zmínka o tom, že můj deník praxe nemá prosimpěkně razítko kliniky, na který jsem ho zpracovala (!!!) takže mám jet nejlíp hned do prahy a to razítko tam doplnit. ano, mám na to čas, peníze, náladu a tak vůbec.

jelikož se z mýho pokoje ve valský dědině stal kumbál s postelí pro toho, kdo zrovna přijede domu, nějak se mi na to místo přestalo chtít jezdit. stalo se tak, že po měsíci co bratr přijel s velkou slávou domu, já sedim v bruně na klinice koní a hlídám minikoně co mu prasknul močák. no jasněžě, já nemám ve vlastnim baráku totiž kde spát! to je vrchol mojí rodinné kariéry.

jo, jsem teď ze všeho v totálním zhrutu.

čeká mě historicky první svatba, na kterou půjdu někomu ze svých přátel. ano, už se kácí i v mym lese! a ke všem těm dětem, koupenejm parcelám a rozestavěnejm barákům to neni moc změna k lepšímu. ale svatby mám ráda, je to povětšinou dobrá párty, ženichův svědek je dycky nejchlípnější ze všech, všichni jsou dojatý a kapela hraje voplodňováky. miluju to.

jelikož jsem počítačově velmi schopný člověk, dostala jsem za úkol, spolu s adélicí, vytvořit audiovizuální prezentaci a hudební doprovod k naší poslední přednášce. poslední přednáška je megamonstrózní párty v posluchárně pavilonu doktora klobouka, kam se sleze celej ročník, všichni učitelé, dvacet sudů piva (přehánim) a všichni celý odpoledne pijou, brečej, zvracej, plácaj se po ramenou a vzpomínaj jaký byli ucha, když nastoupili do prváku. noa na nás je udělat k tomu adekvátní šou (oka, trochu přehánim, ale sme důležitý) a já vám řikám, bude to legendární!


B
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.