Leden 2015

jako zamlada

24. ledna 2015 v 11:39 | Bařena. |  radosti všedního života
nejlepší články vznikaj, když jsem pod vlivem alkoholu. to už mám za ta léta psaní zkrátka vozkoušený a vždycky to funguje.
takže... jsem ve zhroucení egen.
proč?
protože mi je 24, je ZASE zkouškový, nemám na nic čas, ale zároveň celý dny řešim píčoviny, nestíhám se učit na zkoušky, ale stíhám se s A. a S. opíjet, nestíhám vařit, takže se láduju u mekiho donalda a mám pro vás všechny bezva zprávu - obnovili prodej malinovýho šejku. made my day today.
myslela jsem si, že poslední dny se mám fakt nejhůř za poslední dobu, ale zapomněla jsem, že mi ve středu utáhnou rovnátka a budu tak do pátku opět na jogurtech. a po dvou dnech na jogurtech se mi s prvnim jinym soustem kus toho sráče utrhl, takže si to dám příští tejden celý znovu. miluju to.

mám v práci tak bezva holky, že když mi jedna z nich "vomylem" nacouvala minulej tejden do auta, vohla blatník, zdeformovala dveře a vymlátila přední světlo, ani se mi to neobtěžovala říct! ještěže jsem stalker první třídy a hned jsem věděla, kdo to byl a mohla jsem jí to z fleku naúčtovat. noa to by nebyl samozřejmě Marťas, aby to nenaúčtoval mně! rozumějte, Máňa je pro něj rodinnej mercedes, patnáct let mu vydělávala na živobytí a je to prostě strašně vzácnej kousek rodinný historie. tý se nesmí nic stát. moje vina, všecko špatně.

a protože už jsem se doma učila celý dva dny v kuse a nebavilo mě dřepět v drdolu, pyžamu a starý mikině za stolem, rozhodla jsem se zajít se S. na víno. na dvě hoďky.
nejdřív to fakt vypadalo, že tam dýl nebudu, ale kde se sejdou víno a lesby, tam je to mý. takže jsem se seznámila s Karlem, která mě a S. nejdřív samozřejmě neprávem nařkla z homoorientace. snažily sme se jí vysvětlit, že je vedle, doufám, že to pak pochopila. ale stejně jsem se bála chodit sama čůrat, člověk u nich nikdy neví žejo.
po pátym vínu jsem měla bezva nápad, že pojedu domu tágem, díkybohu mě z toho někdo vyvedl, protože bych se v životě nedoplatila. takže jsem opět dostala opileckej azyl u cizích lidí, kterejm timhle děkuju, zachránili mě. ZASE.
ráno jsem měla trochu hrachy, že už doma mojí historce o studiu nikdo po tomhle excesu zase neuvěří.. ale štěstí mi dnes přálo a vyvrhelem dne se stal bratr, kterej strávil noc s hlavou v hajzlu.

je to prostě zase starej dobrej život ježíka...

zkurvenej rok 2014

2. ledna 2015 v 8:50 | Bařena. |  radosti všedního života
tenhle článek píšu už potřetí!
dvakrát byl tak depresivní, že jsem si řekla, že vám (komu?) to nemůžu udělat. a hlavně to nemůžu udělat sobě, až si to tady celý jednou zazálohuju, a já to udělám!, a po dvaceti letech pročtu, chci se plácat do kolen smíchy a ne bejt v zadku.

takže vám povim, že jsem se sice celej 2014 měla na piču, ale 2015 prostě musí bejt lepší. už jen proto, že se může stát opravdu málo horších věcí, kterejma by 2014 trumfnul
bohužel
když se někdy, jako já, třeba dozvíte, že ve vašem dvouletym vztahu nejsou jenom dva lidi, ale hned tři - jděte se rovnou zabít. je to cesta do pekel a snaha dát to naivně dopořádku z vás vysaje veškerou energii na hodně dlouho dopředu.
jo, má to i svý "pozitiva"! mezi ně patří radikální čistka všech kamarádů a známých, kteří vás o tom solidárně poinformovali.
od začátku roku 2014 jsem poctivě zvyšovala svoji kondičku, běhala, sportila, nakupovala v lidlu hadry na cvičeníčko, jedla přímo ukázkově! stal se ze mě odborník na denní příjem makroživin, mohla jsem vám doporučit správnej typ sacharidovýho vlnění, nebo si s váma jít zacvičit do posilovny a neumřela bych u toho. a výsledek, no super! ale pořádnej zářijovej stres? tomu se nic nevyrovná:) takže jsem opět skončila u sjíždění fitnessblogísků a vzdychání nad nima při tlačení bramboráků na sádle
jak by řekl Snopek, opět žiju, takže to tak děsivý neni, ale žádná hitpoška.
sice mě nikdo v posilovně neviděl půl roku, ale několikrát jste mě mohli v poslední době zahlídnout na, pro mě neobvyklym místečku, místní dydžině (táta se křižuje, že jsem nástupce Ewushky Laccostíček, ale snad ne), dokonce na místní teenage kalící chatrči, kam jsem se už v 17ti letech zařekla, že mě nikdo nedostane. omyl.
ještě mi zbývá poslední Valská meta - jít si sednout s mym tátou do hospody, ale na to asi nebudu mít koule fakt nikdy.
takže pozitiva roku 2014? játra jsem potrénovala na výbornou, vo tom to je!