Duben 2014

my z konce světa

9. dubna 2014 v 9:52 | Bařena. |  radosti všedního života
Je devátýho dubna a já, na druhym konci ČR, jsem se rozhodla, že se začnu učit na letní zkouškový. COŽE? no a jak to dopadlo, radši napíšu po 3/4 roce na blog, než abych otevřela ty trapný skripta z nemocí slepic.
Druhej konec ČR, jo. společnosti student agency vydělám měsíčně tolik prachů, že bych měla mít nárok na svoji vlastní stewardku. konkrétnější radši nebudu, protože vím, kolik závistivých čtenářů by mi přišlo hodit slepičák do vokna, díky. je to tady moc bezva, hlavně ty krávy a ovce všude kolem, lišky a divočáci u cesty, cikánský sousedi a autobusová zastávka 4,5km od místa bydliště. ale protože mě nikdy moc nebavilo sedět dlouho doma, už jsem si tu stihla najít brigádu a v ní takový kolegyně, že byste umřeli po konci první směny. taky jsem se začla učit rusky a denně si doma piluju správnej tvrdej ruskej přízvuk a V. se mi směje.
honba za titulem MVDr. taky neustále pokračuje, zatim úspěšně, ale jsem z toho dost otrávená, i když první "úspěchy" v praxi s opravdickejma zvířátkama mě trošku uklidňujou. ale ne moc. během svý terénní praxe, kterou tady už půl roku absolvuju, se ze mě stává odborník na skot a hospodářský zvířata vůbec, což je samozřejmě úplně jiný pole působení, než jsem si v 18ti letech po složený maturitní zkoušce vysnila. achjo! a takhle to dopadá, myslíte si, že budete lidem léčit roztomilý štěňátka a pak vytrháváte kravám vyhnilý vemena! srsly.
taky, aby toho nebylo málo, nás ZASE vyhodili z bytu. z bytu, kterej je zařízenej z doby Marie Terezie, posralo se v něm všechno co se posrat může (čti: vytrženej odpad v kuchyni ze zdi, protejkající hajzl, nefunkční sprcha, utíkající vafky) a my stejně dál platily nájem, to jsme dobrý co! ale jednoho krásnýho dne, předevčírem!, se i přes to pohůnkovi majitele pestalo naše placení líbit a řekl "marš vocud". tak jdeme zas na kolej, nápadně to připomíná moje stěhování loni, kdy jsem se přesně 30.4. stala členkou KSK, a tak tomu bude i letos, no neni to super? tímto veřejně prohlašuju, že do v pořadí 6. místa působiště se už na další a poslední posranej rok stěhovat nehodlám! a radši budu využívat zaplivaný společný sprchy a hajzly na koleji, kde mám alespoň jistotu, že si žádnej jouda v půlce dubna nevzpomene, že ho vlastně v jeho bytě dost seru.

děje se toho tolik, že sem asi zase začnu psát!
B.