toxobába mě dostala

23. července 2013 v 8:53 | Bařena. |  radosti všedního života
Je skoro konec července, šest posranejch tejdnů jsem se srala se zkouškama, aby mě z tý poslední, na kterou jsem se učila asi nejpoctivějc, vyhodili. no, trochu klasika. takže trávim svý první prázdniny s vědomim, že mám ještě jednu kolonku v indexu nezaplněnou a skoro bych si místo tý beletrie šla číst skripta z toxy jak z toho mám špatný svědomí!
ale pak se naštěstí vždycky přemluvim to nedělat a radši se se jdu přemazal opalovákem a otevřít další plechovku s pivem.
rozhodla jsem se, že po tak náročnym zkouškovym po mně nikdo nemůže chtít abych šla hned hákovat, takže si dávam do konce července volno a sama sebe přesvědčuju, že to učení na zkoušku spolu s brigádou, vařením a praním zvládnu levou zadní.
abyste věděli, chystá se VFU voda! už teď se tetelim jaký z toho budou neuvěřitelný články. hlavně doufám, že se na nějakou vůbec vydáme víc než v pěti lidech, protože ty zkoušky nám to dost hatěj.
chci jít na praxi a nikdo není schopnej mi ani odpovědět na mail! už jsem z toho tak rozčilená, že to asi začnu obcházet osobně. chápete to? člověk se z vlastní iniciativy chce něco naučit, obětuje svůj volnej čas a chce to dělat zadarmo a oni nejsou schopný ani odpovědět na email.
stal se historický okamžik - byla jsem u prvního telení krávy ve svym životě. bylo to na naší "dovolený" a přítomni byli další tři vetové, který už maj svý MVDr. před jménem a rekreovali se společně s náma prací na statku v západních čechách, idylka, co. byla by to docela vtipná groteska, kdyby se to tele třikrát neroztrhlo a v krávě ho půlka nezůstala. co vám budu vykládat, já mám docela silnej žaludek, ale u lámající se a trhající se pánve jsem taky votočila. doufám, že tohle byl nejhorší porod co jsem viděla a bude to už jenom lepší. jo vet, ten tvrdej chlebá má!
taky jsem lovila srnce. navlečená od hlavy k patě v maskovací šále, maskáčích (co mi V. pořídil opět v army shopu, a co mi jsou o pět čísel větší a pánský, má v tom nějakou zálibu či čo), poházená listim a slámou aby mě bylo co nejmíň vidět. myslíte, že to zvíře se vůbec ukázalo? neukázalo, mysleli jste si to dobře. Ale V. se tam aspoň prospal v trávě a já si skoro vypálila obě sítnice přes čočky dalekohledu, jak jsem se vehementně snažila nějakýho zahlídnout!
potom co jsem si všechny věci z Brna nastěhovala opět do svýho mini pokoje (čti: 4x3 metry) jsem usoudila, že jsem buď vážně nemocná, nebo mi naši musej koupit novou skříň. praská ve švech! a i když jsem dobrou třetinu věcí neměla už půl roku na sobě, nemůžu se jich vzdát. jsou to vybojovaný hadry z votoče a taky drapnutý super kousky ze slev, o tom, že jsem týden jedla brokolici, abych si mohla v sekáči koupit sametový sako už radši vůbec nemluvim.
Jsem nemocná.
panicky se mažu krémem s faktorem 30 i u nás na zahradě, protože všude píšou o melanomu a po přečtení kapitoly Nádorové malormace v patole už jsem s nima za jedno, číhá to na nás dnem nocí! a jelikož jsem líná jezdit se koupat do tři kiláky vzdálený pískovny, liju na sebe v pravidelnejch intervalech vodu z hadice. docela pokoukáníčko.

změnila jsem brněnský bydliště, opět, letos už podruhý a doufám, že novej kolektiv ve mě probudí dávno ztracenou studijní morálku, protože já letos vážně hodlám dodržet předsevzetí, že BUDU chodit na přednášky!

zatim
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.