Leden 2013

Nikdy to neskončí!

17. ledna 2013 v 20:57 | Bařena. |  radosti všedního života
myslim, že se tu už dost dlouho neobjevila jediná aktualizace mýho pohnutýho života, proto je na čase vás zahltit přívalem informací, ze kterejch zas nebudete měsíc spát (ostatně jako vždy, že). ale povim vám, že z toho kolikrát nespim ani já! a to už je co říct.

nuže začala bych klasicky svym zhroucenim ze školy, který letos kupodivu zmizelo nevimkam a nechci to zjišťovat, protože zkouškový bez Novopassitu a ranních nevolností je přecejen vo něco krásnější! ale je mi jasný, že moje šťastná ruka se mě bohužel nemůže držet věčně. víte, já jsem člověk, co se vždycky na každou každičkou zkoušku, zápočet a písemku učil. poctivě. jo, jsem šprťák a nestydim se za to, protože zastávám názor, že když tady šest let trčim, mohla bych si z toho odnýst i něco jinýho než cirhózu jater a seznam dobrejch brněnskejch vinoték, no ne? ale letos v září jsem se asi probudila ze sna či kýho výra (!) a flákala se kompletně od září až doteď. jo, sice jsem se uklidňovala řečma typu: "zkouškový mě donutí se všechno doučit!", ale vo zkouškovym jsem naprosto propadla kouzlu jménem Testy z let minulých a přátelé, nejedu nic jinýho. tahle vyfikundace mě zachránila už ve třech zkouškách a myslim, že tomu neni konec. tím bych shrnula šílenství zkouškového, který u mě letos probíhá buď v poklidu domova, nebo v poklidu domova u K., v poklidu koleje u V., v poklidu Dětaňskýho posedu u J. nebo prostě v poklidu v Husovicích, kde akorát s K. nadáváme (protože i když se neučíme, tak stejně nadáváme) a plánujeme další a další žně.

s Novým rokem jsem (ač dosti nedobrovolně) přestala po 194. kouřit, ano, jsem stále stejně chudá, ba možná ještě chudší, protože najednou se v mojí peněžence rodí kovový padesátky na svetry v sekáči a ja si je tam pořád a pořád chodim kupovat...
s Novým rokem jsem si taky zatelefonovala meziměsto (čti poblila se jako zamlada), pohladila koně co bych nikdy nepohladila, stropila neskutečněj hysterák, kdy jsem na pokraji svejch sil, zakousnutá v polštáři, teatrálně vzlykala mezi koupelnou a postelí o (ne)smyslu svýho života. na Novej rok ráno jsem se teda nečekaně probrala s trojnásobně zvětšenym a flekatym očnim okolim v podezření, že jsem přes noc zažila spíš anafylakťák z pylový alergie, než silvestrovskou pitku. prostě kráska! a jelikož mě ten den čekala ještě (ne)oficiální návštěva V. rodičů, byla jsem téměř šťastná, že hůř už před nima nikdy vypadat nemůžu a tudíž si to odbydou hned napoprvé.

přebarvila jsem si ofinu z růžový na blond a chvíli myslela, že mi vypadá.ale nevypadala a já teď zas vypadám obyčejně, couž. můj táta, uvědomělý muž, prohlásil: "konečně to tvoje období zas přešlo. bylo na čase!" a kdo nezná Marťase...

a teď moje POPRVÉ v roce 2013, nějak se mi to kupí!

poprvé jsem se učila na zkoušku jako ostatní lidi - den před!
poprvé jsem seděla na posedu - a nic nepřišlo.
podruhý jsem seděla na posedu a málem si učurla, když V. zastřelil prase.
poprvý jsem pak škvařila sádlo a msrděla jako rasův pytel.
poprvý jsem viděla u někoho doma kůži z medvěda (na kterou se nesmí šlapat i když zabírá 9/10 volnýho prostoru podlahy v místnosti!)
poprvý jsem si koupila khaki věc a měla z ní upřímnou radost!
poprvý jsem někomu masírovala chodidla a neumřela z toho, že má tvrdý paty.
poprvý jsem si koupila boty do špičky (a už teď vim, že si je vezmu leda na maškarní)


a bude hůř!