Červen 2012

Zuzano pocem.

17. června 2012 v 14:43 | Bařena.
je den otců!!!
otevřeli u nás tesco. penny a billa zjevně stále nestačí. dnes mi nějaká slečna pět minut vysvětlovala, jak se pracuje se samoobslužnou pokladnou. brala mi věci z ruky, peníze z peněženky a pak mě nutila dívat se, ze kterýho otvoru vyleze lístek a ze kterýho peníze. jako sory, ale fakt nejsem z Marty.
novej foťák je doma, takže v blízký době čekejte založení novýho blogísku. název bude ve stylu "koupilajsemsifoťákafotimuplněvšechno.cz".
cikáni v Husovicích maj novou zábavičku. svítí na lidi lejzrem. na mě taky, trochu mě to vyděsilo.
pamatujete na ty gymnazistky u kostela? čůrání bylo jen slabej odvar. předevčírem se nám tam nějaký dítě dokonce vysralo. nechápu, že já to musim vždycky vidět. ale pobavilo mě to, vo tom jako žádná.

jsem pracovitá. i když mám za dveřma nejhorší HC zkoušku ever, tak pracuju! je tomu asi 14 dní co jsem se upsala k obsluhování na jedný firemní akci. a jelikož to bylo na vesnickym hřišti kousek od nás, měla jsem celý odpoledne o zábavu postaráno.
když jsme dorazili na místo, bylo něco kolem jedný odpoledne, pařák jako prase, no znáte to. přivítal nás člověk ve slipovejch plavkách se vzorem "vesmír", který velmi vkusně skombinoval s rybářskou vestičkou a kovbojskym kloboukem, kterej byl pro tu akci jakejsi dress code (aneb kdo si vezme něco na hlavu má pivo zdarma).
zbytek osazenstva jel v dosti podobnym duchu, takže mi chvíli trvalo než jsem se uklidnila a mohla se soustředit cože to tam mám vlastně celej den dělat. šéfikova dcera přiklusala v tyrkysovejch kraťáskách a místo pásku měla ledvinku. kolik že jí je? asi pětatřicet, má sto kilo a měla by se naučit pracovat s žiletkou na jistých partiích svého těla (spíš tělesa). jak jsem říkala, byla to firemní akce, kterou pořádat nějakej týpeček aka majitel pro svý zaměstnance k výročí založení. všichni měli všechno gratis a náš úkol byl, abysme jim to dostatečně rychle všechno podle přání poskytli. a když řikám zadarmo, tak si umíte představit jak to asi vypadalo. pro ilustraci:
"čau, nalej mi pívo. nemusí bejt plný, já to neplatim."
"nazdar, sedm piv, ať sem nemusim chodit desetkrát."
dítě: "prodáváte tady kečup?"
já: "my ho dáváme zadarmo."
"JÓÓÓÓ!"
celej den mi šéfik řikal Zuzano a zbytek lidí Jitko. ještě jsem se nerozhodla, co je horší.
Jitka je totiž moje máma, to abysme si ujasnili a jelikož to bylo za humny, poslouchala jsem celej večer od úplně cizích lidí skasky z jejího života. díky.
ládovala jsem se hlava nehlava.
s pokročilou hodinou se důchodci přestali ovládat a přišly na řadu písně a chlípnosti - no prostě paráda.

nefunguje memegenerator, a tak vám bohužel neukážu čim se posledních pár dní královsky bavím. dejte si pozor, aby se z vás taky nestalo moje soukromé meme.

slunce v duši

Harpere ty to vidíš!

10. června 2012 v 13:21 | Bařena. |  radosti všedního života
opět nastal ten čas hysterických výkřiků o tom, že kdybych šla na kadeřnici... však vy už to znáte.
dokud jsem se sama nemusela prohrabávat stránkama v Harperovi, nepřišla mi ta kniha nijak strašná, ale teď už vim, že nic horšího literární svět nikdy nespatřil. možná, že v originále by to takový hovno bejt nemuselo, ale řekněte mi, kterej kokot tuhle knihu překládal, kdo dělal korektury a kdo to ksakru mohl v týhle podobě vydat?! googletranslator hadr.
819 stránek zmatenýho textu, kde podmět a přísudek od sebe dělí pět odstavců! v tom by se prase vyznalo.
jestli mě někdy vyhodí z týhle školy, tak díky tomuhle.
tak se v tom plácám, zběsile přehrabuju stránky svý okopírovaný verze, kde je polovina vzorců začerněná, takže k ničemu a trhám si vlasy, koušu nehty, piju pět kafí a kouřim deset cigár denně. jim jenom vajíčka, protože jsem líná jít na nákup a rychlost jejich přípravy je adekvátní času, kterej tomu můžu věnovat. doma jsem si zapomněla studentskou pečeť a špatně to nesu.
poslouchám Justina Biebera, kterýho nenávidim a pětkrát denně aktualizuju super.cz, abych se mohla smát Dádě Patrasový, která ukázala svoje spoďáry.
úroveň..
jsem přesvědčená, že ten beďar co mám už sedmej den na nose nikdy nezmizí.
a co mě dokáže nejvíc vytočit, jsou dotazy v naší ultrabiochemickofyziologický skupině Veterináři 2016! zakázala jsem si tam chodit.
pod oknem u kostela nám močí mladé gymnazistky, jedna hlídá druhou, aby náhodou někdo nešel. já pokuřuju ve vokně a volám na K. ať se jde taky podívat, jsem škodolibá.

tenhle článek je tu čistě z mojí osobní potřeby sdělit internetům, že se z toho co nevidět zbláznim.

Statečně pomlouvej, vždy něco ulpí!

5. června 2012 v 12:35 | Bařena |  radosti všedního života
dilema dnešního dne - nevim jestli se hůř cejtim, nebo vypadám. nejhorší věc, kterou se můžete potrestat, když máte sušák, je brněnská "voda". ten patok, kterej chutná jakoby vám někdo do sklenice hodil chlorovou tabletu je prostě vodpornej (a balenou pijou jenom velkostatkáři, že). tak se trestám, lokám a kontroluju u toho v zrcadle svoje nový beďary a je mi fakt fajn.

abych měla ještě lepší studijní podmínky a moje studium tak bylo intenzivnější (!), vytvořila mi K. studijní koutek přesně podle mýho gusta. plakát z Jezdectví je základ, ten jsem si přála už dlouho.. a další nedílnou součástí je samozřejmě motto. v latině, jak jinak. ještě mi tu chybí nějakej ručně malovanej obrázek a telefonní číslo na zubaře a kadeřnici.
vůbec si poslední dobou řikám, že bych si ten učňák měla ještě udělat.

a tady důkaz místo slibů:
Homér (ano, ten autor Ilias a Odyssea!) s Jankou, co by jinak přišla nahá

a bez komentáře

přeju vám pěkný den.