Květen 2012

ACH TO POLSKO!

26. května 2012 v 17:04 | Bařena. |  radosti všedního života
prokrastinace je teď moje druhý jméno (opět). stala se ze mě ebenová kráska s předporodní parézou, leopardí sponkou zapišenou uprostřed mastnejch vlasů a na obličeji mi raší něco co nemůžu identifikovat. dám tomu čas.
dneska v noci jsem se s hrůzou vztyčila na lůžku a zjistila, že po mně lezl pavouk. PO MNĚ. samozřejmě byl rychlejší než já a tušim, že dneska se mi pomstí.
Travolta se vobarvil mahagonovou a vypadá to fakt přirozeně.
zkoušku z biochemie nikdy nemůžu dát, protože nestíhám vypsat sedmsetkrát za sebou glykolýzu a nevim co je to šikimátová cesta (ne, neni to cesta kolem který rostou šikimáty).
láduju se horem spodem a po přípravku na lepší vlasy mi vyrostl knír, co už.
uspořádaly jsme s K. tatarákovou párty a když přejdu to, že mi málem od věčnýho škrábání tý zatracený svíčkový upadla ruka a stejně se potom všichni posrali, tak to bylo fajn. příště to uděláme z kližky ať toho neni taková škoda, no ne.
údajný sex na střeše rektorátu nebyl potvrzen a to mě mrzí, byla by to senzace.

a mimochdem - já chápu, že ta aféra s polskejma potravinama je docela wtf a že nikdo se nechce ládovat věcma, který vobsahujou látky pro prasata a posypovou sůl, ale vocaď pocaď. SZPI vyhlásila na svym insperktorátu "soutěž" pro zaměstnance, která spočívá v tom, že kdo první najde závadnej polskej výrobek, vyhraje poměrně hodnotnou cenu. to už je skoro stejně tak wtf jako dnešní fópa (nebo sófa?!) jedný K.
to mě v době strachu o zápočet z angličtiny pobavilo natolik, že se prostě nemůžu škodolibě nepodělit.


aneb pokud jste si doteď mysleli, že Nail POLISH pochází z Polska, není tomu tak.
vopravdu.

Hvězdu na čele máš!

19. května 2012 v 13:39 | Bařena. |  Kultůra
po téměř pětilété existenci tohohle blogu jsem se rozhodla, že musim bezpodmínečně zaznamenat svoje fascinace hudebními videoklipy a svoje čtenáře obeznámit se svojí úchylkou (nejen) na oldies (pokud jste ji teda už nezaznamenali). samozřejmě jich miluju asi triliardu, ale to by se sem nevešlo. takže tady to je, moje top dvacítka. pokaždý když slyšim něco z tohohle výběru tak tančim a zpívám. v jukeboxu je to moje jasná volba.





rasův pytel

17. května 2012 v 22:26 | Bařena.
dala jsem dobrovolně vykastrovat svýho kocoura, abych předešla tomu, že mi jednou ten hajzl označkuje stůl, papíry, počítač a učebnici fyziologie. no.. evidentně si našel jinej způsob a já jsem si jistá, že ty vypracovaný otázky příští rok rozhodně neprodám. budu totiž ráda, když se z nich vydržim učit já sama. je to něco jako pukavec, očucháváte každý vejce abyste ho náhodou nepřehlídli a když tam jednou je, tak zjistíte, že byste ho poznali ze vzdálenosti sta metrů. takhle jsem přesně chodila po bytě já a zjišťovala jestli někde náhodou... NĚCO a pak jsem musela na hodinu otevřít okno, jít vedle a hodně se přemáhat, abych nevomitovala uprostřed toho rasova pytle (a pořád to nejni oukej mezi náma).
pomalu mi začínaj slejzat vlasy a uchyluju se k zoufalejm statusům na fb, který vždycky komentuje jedině A., protože je ve zhroucení a permanentnim hysteráku se mnou. to zkouškový je holt děsnej prevít! a tohle bude obzvlášť výživný (což řikám dycky a dycky to tak je). taky je tu období, kdy když doma zhasnete, vyleze osm pavouků a shluknou se vám na stěně kolem hlavy a z toho jsem v hysteráku snad ještě víc.

nuže vypakovala jsem se z rodný hroudy, s těžkym srdcem, jelikož budu v Brně trávit nepřetržitě krásných 16 dní. náplň je strohá, to by vás nezajímalo. a mně to vysírá, takže si ty strohý dny zpříjemňuju věcma typu nugátovej croisant, sušený rajčata, kafe a cigára, úchylnosti na youtube, který si musim pustit třináctkrát za sebou než se uklidnim a trapný filmy, u kterejch 90% času brečim (hormonální nevyrovnanost moje druhé jméno). a to mě přivede do hrobu. chvíli jsem sice uvažovala, že bych si koupila nový boty na běhaní, protože si myslim, že pak by mi to běhalo vostopéro a stal by se ze mě druhej Emil (Zátopek ofkors), ale samozřejmě jsem se podívala do peněženky a konstatovala, že to je tak akorát na ty croisanty (řádově asi tak dva). pech.

jediný co mi rozjasňuje den jsou věci typu dnešní zápich z výživy, kterej vlastně ani nevim jakym zázrakem mám, jelikož osazenstvo kompjůtru bylo tak lačno dalších otázek, že já jsem si je, vážení, ani nestíhala číst.
pořád mě trochu mrzí, že jsem nestihla uplatnit svoje znalosti z oblasti koz, ale tak.. víte na koho se můžete v případě potřeby obrátit.
kupte si prestige, prej se to teď nosí (místo houpavejch bot, ty letěly loni)
přestaňte si nalívat vodu do skleniček, pijte z kohoutku přímo, je to seksi
vraťte se po pěti letech ke krabicáku, zachutná vám jako kdysi (tip - hradní svíce červená nedělá fleky ani na bílym oblečení, ozkoušeno!)
když se poprvé v tomhle roce rozhodnete, že si koupíte jahody za 40Kč(!!!!) nedávejte mi je za žádnou cenu do ruky, mohlo by se totiž stát, že je vyplácnu ne přechodu a polovinu rozmačkám
nekupujte si pleťovou vodu Balea proti černejm tečkám, tečky zmizí, ale vyrážka se objeví, a to nechcete.
a na závěr: když v čipsech najdete chlup doufejte, že nebyl pubický (staročeský)

dneska jsem jela v tramvaji s týpkem co si nesl vzduchovku. posadil se, vzduchovku postavil mezi nohy, vytáhnul z kapsy čajovou paštiku (zpoloviny vymačkanou) a domačkal si jí jen tak, asi ke sváče, do pusy. do toho pokaždý když se chtěl podívat na hodiny v tramvaji, tak se musel vyklonit a tou vzduchovkou mířil na lidi. scary.

Valašsko is e párt of ček ripablik!

1. května 2012 v 12:42 | Bařena. |  radosti všedního života
v sedm hodin ráno mě vzbudily kostelní zvony. vyuzenost mejch vlasů je na stupni 10/10
z Máchova Máje bych dneska vypíchla hlavně ten hrdliččin hlas, ovšem v mym osobitym podání a k lásce rozhodně nezve. vydávám skřeky horšího kalibru než moji bratři v dobách svojí nejhorší pubertální mutace! tušila jsem, že vykvilování u vohýnku mě úplně nevyléčí, ale že nebudu schopná si v lékárně říct vo sirup na kašel, to teda jako ne. ovšem je prvního, že.. a všechny lékárny maj stejně zavřeno a já jsem namydlená! ale mohla bych jim to tam pošeptat.

nemám ráda párky, nemám ráda ani salámy, ale mám fakt ráda buřty a to tak, že nutim lidi, aby mi dělali domácí utopence (sama jsem samozřejmě líná) a pak mi je nosili a já se jima láduju ve dne v noci. a jednou za rok si dopřeju buřta na vohni, samozřejmě. ten posvátnej den byl zrovna včera a já vám řikám, že už si nikdy žádnýho buřta nevopeču, protože potom, co jsem si toho včerejšího musela vopíkat na doutnajících manžestrákách starý Adámkový vod nás z vesnice, mám rakovinnový bujení ve všech orgánech, kterejma ta věc prošla! navíc to byl až třetí buřt, kterej se mi podařilo dovopíct do zdárnýho konce, zbylý dva bohužel doutnaly spolu s manžestrákama.
taky se mi podařilo zničit si kalhoty asi kilem vomastku co z toho třetího buřtu vytek, takže super, mám to se všim všudy a rok to nechci vidět.
ale mám pro vás jednu cennou radu: Když si chcete koupit špekáčky jenom a pouze vod Steinhausera (!!!) a von je prostě nemá, vezměte si točeňák. to je taky známka kvality!

celej večer jsem si poctivě střádala poznámky o tom co musim bezpodmínečně zanýst do svý blogískový paměti a samozřejmě jsem to všechno zapomněla, takže jen namátkou ve stručnosti:
i když zavoláte na magistrát, hasičum nebo do tramtárie a všichni řeknou MŮŽETE MÍT VOHEŇ, tak pak přijede dodávka plná málemnetěžkooděnců aby vám ten táborák uhasila a zahrála si na ochránce státu, díky. timhle bych chtěla vyzdvihnout J. jakožto pořadatele, kterej se s tim fakt nepáral a pěkně si na strážníky posvítil.
odehrálo se pár milostných epizodek, který jsem bedlivě pozorovala svym ostřížim zrakem a netrpělivě čekám další vývoj, info později.
u Chuchrů bouchly kamna
stále se najdou jedinci, kteří jsou věrni krabicáku za 15,- a to je fér.
stříbrný kamelky maj sice pěknej vobal, ale můžete si místo toho zarolovat suchý listí, vyjde to na stejno
na každý párty se najdou lidi co si o sobě myslí, že umí zpívat a potřebujou to ukázat ostatnim, takže díky vokalistkám Chuchro bandu, protože refrén u písničky Tři čuníci mě dostal do kolen (hlavně to rytmický hej hej po každym ví vi vi vi ví).
tam kde se ukážou němci umí hned všichni záhadně německy a kdo neumí německy, tak to nepřizná
(ne úplně záměrně se z mýho blogísku stává vfu bulvár, no co už)

praktická rada na závěr: Výměna ložního prádla je základ.

hawk