Leden 2012

děvče stálý

22. ledna 2012 v 20:46 | Bařena. |  radosti všedního života
měla jsem se dobře celý čtyři dny, potom nastalo opět peklo. tentokrát je ďáblovym nástrojem histola a já mám teď ukrutný noční můry o plazmoditrofoblastu co mi vyžírá moje endometrium.
plahočim se tu celý dny v nejhorším vohozu ever, tepláky už maj tak vytahaný kolena, že bych se do nich vešla dvakrát (ne-li třikrát).
K. se mě dneska ptala, jestli jsem si náhodou nesedla na zvýrazňovač. náhodou nesedla, to je kari, přátelé, měly sme ho včera k obědu.
na patici bych si už pomalu mohla fritovat hranolky, ale pořád si řikám (už od středy), že den to ještě snese.
třikrát denně se vypotácíme přede dveře na cigáro a lidi na nás koukaj fakt soucitně, to máme rády, protože soucit potřebujeme!
došly nám už úplně všechny dobrý věci (i cigára), takže se antioxidujeme šumákem a brokolicí - tim jedinym co nám tu zbylo a sprostě nadáváme.
ale v horoskopu mi píšou, že bych měla dneska koupit nemovitost, popřemejšlim.

zdar a sílu!

Barunko, lásko moje!

12. ledna 2012 v 21:27 | Bařena.
byla jsem u docenta a přežila. sice jsem měla dva dny před tim téměř nonstop tachykardii a prakticky stenózu aorty, ale moje úsilí bylo zúročeno a ta tuna papírů, co se teď hodí akorát tak na podpal, se mi bude další dva roky válet v pokoji. dalo mi to totiž takový práce, že vám se vo tom ani nezdá! svoje desky na anatomii uctívám a použít je na zátop je teda předem vyloučený. ve svojí předzkouškový pseudodepresi jsem došla už tak daleko, že jsme si s K. musely pořídit dryják na úzkostný stavy, kterej nás ale hodil do takový úzkosti, že sme neudržely v ruce ani tužku.

budeme se stěhovat. opět, přátelé. každodenní příděl mykospor už nám nedělá dobře a kocour je z toho tak špatnej, že denně sere do přístěnku pod schodama a nedá si říct. už jsme musely zakročit. vrcholem našeho sklepního pokojíčku je to, že v minulým půlroce jedna z našich zásuvek minimálně jednou do týdne vyhodila hlavní jistič a odřízla nás na kdovíjakdlouho od proudu (přesně na tak dlouho, než milostivý pan majitel přijel a odemkl tu obrovskou věc s rudym bleskem na dvířkách tam venku) a nahodil jistič zpátky. dnes ráno, upozorňuju v 6:30 (!!!), se to opakovalo celý v bleděmodrym, ovšem s tim rozdílem, že jistič našeho pokoje už NEJDE NAHODIT. což znamená, že světlo svítí, ale stěrače nestírají a zásuvky nezásuvkují. a to je na pytel.

epitel na pytel - heslo mých následujících osmnácti dnů. jestli byla anča peklo, tak tohle bude nevimcoužasi. abstraktní obrazce v mikroskopu a sašikafe vidí i to co vidět neni, je to ďáblice.

konec zvonec.

brno smrdí

1. ledna 2012 v 20:29 | Bařena. |  radosti všedního života
měla jsem to fakt promyšlený. byl to můj nejpropracovanější plán a první dva dny se dokonce zdálo, že vyjde! omyl. můj plán zkrachoval, což se ještě NIKDY nestalo a já jsem z toho zničená a nedopnu zkouškový kalhoty a jediný co mi zbejvá, je modlit se, abych dopla aspoň šaty.
mozek pracuje a glukóza se štěpí, to je moje zkoušková mantra. pak taky ta o tom, že čipsy a kola jsou na zhroucení prostě nejlepší a hned v závěsu za nima je tvarohová zmrzlina a hranolky s kečupem. tyhle moje mantry mě přivedou do hrobu.
letos poprvý fakt doufám, že neplatí jak na Novej tak po celej, i když to všem neustále připomínám. moje lenost dosáhla obřích rozměrů a nejde s tim zhola nic udělat.
jediná věc, kterou jsem dneska ze svýho ubohýho plánu dodržela, bylo přesunutí se do Brna, a to jsem dodržela taky jen proto, abych měla výmluvu proč jsem nestihla ten zbytek. už jsem jako A., klamu sama sebe!
jen co jsem za sebou zavřela dveře, už jsem šahala po vysavači, protože noční můry o těch strašlivejch zvířatech co nám sem za ty dva týdny určitě a bezpochyby nalezly, se mi zdaj už dobrý tři dny!
nebudete tomu věřit, ale žádný tu nebyly.
lednice smrdí tak, že mě ani nemrzí, že v ní nic nemám.
můj včerejší Silvestr byl vskutku žoviální, byl dokonce tak žoviální, že jsem to o půl jedenáctý zalomila a probudil mě až ohňostroj. no ale kdo může říct, že si na dnešek dopřál 8 hodin REM?!
svou dnešní prokrastinaci zakončim dokoukánm šestý série chirurgů, to abych zejtra mohla začít lačně stahovat tu sedmou a dál se tim zdržovat od studia.
tohle je prostě nevrendink stóry.