Listopad 2010

very najs bjutifl

27. listopadu 2010 v 9:48 | Bařena. |  radosti všedního života
podle mě to dřív nebo pozdějc prostě přijít muselo.
už jsem se měla dobře podezřele dlouhou dobu.
jsem fakt ráda, že se to otočilo zrovna teď, kdy potřebuju dělat milijon jinejch věcí a né řvát u trapnejch dojáků s tabulkou čokolády v jedný a balíkem kapesníků v druhý ruce.
smrdí mi vlasy a bojim se otevřít skříň, abych třeba neomdlela.
zbytkáč je svině.
nejlepší koncert a TAK špatná ranní nálada? no kdo to kdy viděl.. TO NENÍ FÉR.
cucák z Rocket Dogz a jeho zrzka - ta mi bude ležet v žaludku ještě hodně dlouho-.-
proč mažete svoje komentáře, ježiš.
fakt je mi to líto.
umírám hlady. můj žaludek už sám sebe stravuje zevnitř. ale! lenost je dneska silnější. dám si pufovanej rejžovej chleba a budu doufat, že v tý polici ještě nebyl moc dlouho.
včera se mě jeden takovej ptal, jestli ještě chodim na základku. ale jistě, na základku a při koupi vaječnýho koňaku ukazuju občanku. vyloženě si to užívám.

jestli se dá na špatnou náladu umřít, tak nedožiju rána. a vůbec, to nedožiju stejně, protože mě zabije Radim.

na pokraji kómatu!

24. listopadu 2010 v 14:05 | Bařena. |  radosti všedního života
jak jsem předesílala.

dnešek se nese ve znamení pachu mrtvol. nepřebije to ani můj vanilkovej krém na ruce a to už je co říct! jo, mrtví psi pekelně smrdí.
zabavte mi peněženku a nepouštějte nikam, kde maj na výloze nápis 50% sleva.
vypadám čím dál tím hůř. kruhy pod očima už nezamaskuje ani roll-on od Garnieru.
piercing bradavek asi nejni nic pro mě, jsem zkrátka měkká.
ale jednou to dokážu!
if you'll be my boat I'll be your sea.
újíždim na tom už dobrej tejden.
mikce a defekace. never ending story. jááj.
Emanovy vtípky. Murphyho zákony a bylinkovej čaj.
naprostá nechuť k latině.

u m í r á m !!!

pitva stála za prd. a kvasar slušně nakládá, pokud se chcete odstřihnout na celý odpoledne od světa, zajděte si.
pomalu se blíží jeden z nejhorších víkendů mýho života.
natáhnu manžestráky a vyrazim, je čas. (a marcela vyrazí mě, neumim ani bobek-.-)
muselo to ven!

maucta, sráčové!

PS: ano, jsem duševně v pořádku.

Milena si doma zabalila...

22. listopadu 2010 v 12:32 | Bařena. |  radosti všedního života
vsadim boty, že vás zajímá cožeto dělá vysokoškolský student takhle při pondělku, v poledne (!) doma. nuže.
zatáhla jsem tělák. basket nikdy nebyl mojí silnou stránkou. primitivní, ba až elementární dvojtakt se stal (stejně jako XYZ dalších poskoků) mojí noční můrou. a vůbec, z minulýho týdne mě až do středy bolelo pravý lýtko. to mi za to ale opravdu nestojí.

právě jsem nechutně vybrakovala svoji debetní kartu. v háem! jsem trapná, ale uznejte, že sekáčových úlovků už bylo poslední dobou příliš, má skříň to nestačí polykat. a navíc jsem udělala předobrej skutek a přispěla dětem v Africe, no.
mám tušení, že na pátečnim koncertě se Z. fakt zazáříme, naše róby jsou dechberoucí. troufám si říct!
doufám, že tam bude aspoň někdo kdo ty stouny a doors zná.

cesta do školy měří 1,7 kilometru a stojí mě 2271 kroků. druhej Zátopek.

pokud chci ještě do konce týdne vypadat alespoň trochu jako člověk, měla bych jít spát.
udělám to. obětuji se.

a víteco? pusťte si Pingu, ten vám zvedne náladu!

Jsem to já jak zamlada!

18. listopadu 2010 v 22:30 | Bařena. |  radosti všedního života
hýr ví gou. no. a Zuzana se mi směje, že už mi táhne na třicet. jasný tyvole.
dala jsem se na vyšívání.
vždycky jsem měla talent na píčoviny.
trepky a mitóza, to teď pojede! kdo to ocení, to je věc druhá, leč nepodstatná.

a mám nový sluchátka, rozumějte, dárek. po cestě do školy už budu konečně vypadat jako pravej blázen, to to trvalo ale.

neumím švédsky.
díky fejsbukům mi popřálo asi 40 lidí. jsem vážně polichocena!
a popřál mi Pepa.
v sobotu bude párty a gentlemani ještě nevymřeli, o tom jsem se dnes stihla přesvědčit, a to je fér.
mám dojem, že tohle se dá označit za jeden z nejzmatenějších příspěvků historie této senkrovny. dobrý.

jinak teda retro párty byla těžce retro. po třech pivech a zelený mi nedělá dobře, když se dozvim že Dyk chodí s tou z Redakce!!! ta díra v křoví tam bude ještě dlouho. do jara. ale Zuzana zas nasbírala nějaký listí, takže se to vykompenzovalo.

slušný hovínko!

pekla vdolky

14. listopadu 2010 v 21:31 | Bařena. |  radosti všedního života
už dlouho jsem tu o sobě nevykřikovala jak moc jsem zdegenerovaná.
frekvence postování čehokoliv na můj profil na fejsbuku se za poslední týden zvedla asi milijonkrát. co je toho důvodem?! už nevím co bych. to je smutné, že. aspoň mně je to líto.
vyšívám si trepky na tašku. (a ne, nemyslim tim bačkory)
studuju stehenní svalstvo prasete a barbarsky k tomu ukusuju domácí kýtu.
poslouchám billy idol, zpívám jako vo život a trpim utkvělou představou, že v našem pokoji NĚCO je.
jsem už dokonce tak znuděná a votrávená, že ani nekrájim chleba a úplně naprosto nechutně ho ukusuju z bochníku!

hrách a kroupy se dnešním dnem posunuly v žebříčku mých nejoblíbenějších jídel na druhé místo.
první místo si tradičně drží bramboráky a chudáčci lasagne mají bronz.
už dlouho jsem nesestavila žádnej seznam věcí, který bych obdařila svou nenávistí.

mám chuť číst Pratchetta.
mám chuť jít na koncert Karla Gotta.
mám chuť na popcorn (šunkovej) a colu.
mám chuť spát zítra do oběda.
mám chuť už promovat.

!!!

vyznat bych se měl, jsem však bez vyznání.

11. listopadu 2010 v 9:47 | Bařena. |  Kultůra

Karel Zich byl mým jasným favoritem pro včerejší karaoke večer. no. ale já myslim , že se to docela povedlo! v tuto chvíli sedí všichni pilní studenti na přednášce z anatomie a Zuzka s Bárou hnípou doma v posteli. bolí mě hlava, setsakramentsky!

někdo v opilosti píše nemravné zprávičky, u nás se projevilo básnické střevo. silně. doufejme, že adresát je zatím v netušení z nečekané pošty, takže na biologii už bychom mohly jít celkem v klidu (když mi zabere ibalgin). tančily jsme jako zběsilé a dokonce jsme se MÁLEM dostaly i k mikrofonu, díkybohu že nakonec bylo duo DaD rychlejší!

veledílo, zatím bez názvu. zkomponováno ve 3:17
Dobrý pozdní večer, doufám, že si svlečen (bez slečen).
Omlouvám se za vyrušení od sexuálního aktu,
pro dnešní večer jsme již bez taktu.
Odešel jsi brzy,
Dagmar tečou slzy.
Nikdo v celém Topasu,
neměl trenky dopasu.
Calvin Klein je jasná páka,
každou slečnu hnedle zláká.
Pro příště jen výhradu,
hoď si kšandy nahoru.
Shrňme si to, Dalíku,
máš to všecko v malíku.
Vypadáš jak homoušek,
ale jsi fakt koloušek.

Náš autorský tým, neví co je rým.
V tomto stavu opilosti,
fakt nemáme nikdy dosti.

S pozdravem Tvé autorky,
Zuzka, Bára,
notorky.

monstrózní gulášek

6. listopadu 2010 v 17:41 | Bařena. |  radosti všedního života
jsem liná jako prase.

vůbec se mi sem nechce cokoliv psát, jenomže mám fakt špatný svědomí z těch -3 lidí co to tu možná ještě čtou, a taky samozřejmě potřebuju někam zaznamenávat jak plyne můj život! jednou to celý totiž nechám vydat, a to pak bude teprv trhák-.-

nebaví mě absolutně nic co MUSIM, takže momentálně mě nebaví snad vůbec vůbec nic.
jediné pozitivum mého života je, že hezky vonim, no, aspoň něco. něco co se za mě najbrta nenaučí!
potřebuju zjistit jak se dá léčit nadměrné rudnutí do stupně padesátvosum z deseti, je to už vážně krajně nepříjemné.

za dva dny, devatenáct hodin a nevimkolik minut zažiji dosud nezažité, přátelé je to tu, první "pitva". vsadim boty, že se složim dřív než udělá prezenci, no, možná by to bylo nakonec lepší než tam zase celou dobu rudnout, ne.
jsem chudá a konečně můžu oprávněně používat titulu chudý student (vždycky jsem se na to jen vymlouvala a v ruce mačkala stovku).

mám novýho kamaráda. jmenuje se Dalík a rád se vyzouvá z bot.
novou kamarádku mám taky, momentálně má dva stehy na hlavě a je ještě trošku horší než já, někoho takovýho jsem si vždycky přála najít.
mým sítem už zřejmě nikdo další neprošel, irský tance jsem si bohužel nezamilovala, disciplinovaná taky nejsem a dokonce i vim co znamená to n.
...a vůbec, ajriš dencink bude za chvíli i má parketa! a pak budu mít lejtka jako kůň a myslet logicky, přece!!!

už nikdy si nedám sojovy nudlicky v zeleninovy omacce, příště už bych to taky nemusela doběhnout, a to by pak bylo sakra nepříjmené.