Srpen 2010

Párky, kofola kolem dokola.

22. srpna 2010 v 16:14 | Bařena. |  Kultůra
hohoho. další z velmi oblíbené série fotoreportů je tu. přátelé, tentokráte pozdravy z Moravské, jako již tradičně to bylo řekněme di-vo-ké!

až bude příště Jan Zákopčáník na ČT1 zaníceně mluvit o přívalových deštích na Moravě a ve Slezsku nebudu tomu přikládat žádnou váhu. nevezmu si dva svetry, šálu, zimní bundu a ani nebudu uvažovat nad koupí epesních vietnamských holinek, NE! a víte vy proč... protože ani nekápne. tedy přecházíme k tomu kterak jsem se celé léto toužila opálit. OPÁLIT! no prosim.. můj obličej vypadá jako rudá čutací meruna a můj nos se zřejmě již druhý den rozhoduje zda odpadnout či ne, přemlouvám ho co to dá, nechci přece vypadat jako ta paní z Mělic.
až vás někdo pozve na narozeninovou párty u stanu - údajně bude velká, skvělá, jídlo a pití co hrdlo ráčí - nebuďte pak překvapeni, že tam nebude ani oheň, ani jídlo, ani pití, ani ten co vás pozval (příběh o ohnivém beranidlu si nechám na přilepšenou až zas někdy jindy).
je dobrým zvykem, že mobilní wc bývají na takovýchto místech alespoň MINIMÁLNĚ udržována. ha. posráno, pochcáno. tečka!
jestli se mi bude i napřesrok zdát, že během čtyř dnů na festivale zemřu hladem, flákněte mi. ušetřím alespoň těch šest stovek za Dobrý hostince, pan Wong polífky a podobný pičičinky, který si s železnou pravidelností vždycky přivezu VŠECHNY domů. a bude mi líp!
ovšem tedy abych nepohoršovala svým neustálým a otravným stežováním si na všechno a všechny, měla bych tu alespoň pár věcí to.. ocenit.

1) adicts = nejlepší šouuuu evr! (epic win, přátelé!!!)
2) libereckej párek s hořticí (t záměrně) mi ještě nikdy vživotě tak nechutnal, samozřejmě tomu dopomohly i jisté okolnosti jako například proklatá druhá hodina ranní, to že můj žaludek už trávil sám sebe, a taky neskutečná zima na zemi plný hoven, chcanek, blitek a všeho.
3) někteří lidé dovedou blinkat jedno hovínko za druhým a za to jim dík, nezklamali mě.
(a někteří nemleli a bavili mě a za to jim taky ď, ať to nevypadá tak blbě, že)
4) vím všechno o porodech, předporodních a poporodních bolestech, císařskym řezu, pupečníkový sňůře a tak vůbec, jsem zase o něco bohatší.

a závěrem opět pár chytrých festivalových rad

nikdy se nezastávejte socek, že nekradou. kradou totiž právě v tu chvíli zřejmě zrovna ve vašem (našem) stanu.
vždycky si s sebou berte krém na opalování, labello alpine vás nikdy nezachrání!
ani se nesnažte hledat místo, kde vás při ču(rání) nikdo neuvidí, takový totiž neexistuje. větší vzdálenost od areálu = víc a víc liďáků
když se budete chtít po cestě pobavit, nedělejte si veselý bramboráky, vyndá vás to a všichni si budou myslet, že jste blázen (čti: debil)
nejezte pořád hranolky, pokakáte se (jezte k nim endiaron a pokakáte se míň).
a nečurejte do stanu, pak to tam smrdí jak v senkrovně.

hýr ví gou!





plísňáky jsou v pohodě, kámo.
a závěrečná.


díky za váš čas, vy sráčové.

Pod vole parou

16. srpna 2010 v 11:08 | Bařena. |  radosti všedního života
mám na sporáku rajčatový pyré a vepřovou kýtu.

polovina srpence, přátelé, pojeďme tančit. jistěže preferuji oldies, ale když není zbytí vezmu zavděk i nějakým tím punkem, haha. nojo, jako zamlada. tři dny v blátě, levným pívu a okopanejch gládách, mám dojem, že nedospim! předpokládám, že po sto letech se naplní předpovědi meteorologů a od čtvrtka bude to nejhorší počasí letošního roku, mívám na to více než stěstí-.-

máte dojem, že je mezi kefírem a acidofilním mlékem snad nějaký rozdíl? já ne.

fejsbuk ovládl mou duši a to tak, že mě velmi uráží, když někdo nepřijímá mou žádost o přátelství (od toho je tam snad PROBOHA to tlačítko ignorovat, no ne). tedy, prodýchám to.

trpím nedostatkem kvalitní literatury a to o lecčems svědčí.
můj pokoj se stal pavoučím sídlem a nikdy nemám jistotu odkud se opět vyřítí! trpím.
mýt kolii šamponem vám zabere hodně času, víc než jste si kdy mysleli.
a když vám ze psa ve veterinární ordinaci skáčou blechy, neříkejte to doktorovi, už vašeho psa nikdy nebude mít rád!

včera jsem se na jakémsi blogísku dočetla o pánovi, který každoročně drží 40ti denní půst. nezvládnu ani den. ani půldne. když se nenasnídám kolabuju. kde je chyba?!

negativní signály budu odteď brát jako varování!

neuskutečnilo se ani MS a ani Znojmo, tedy brzy čekejte zhodnocení mých čtyřměsíčních prázdnin. mám už teď dojem, že budu velmi sprostá. nehodí se to, že.

šáteček!

Tys to pila? Já si jen namočil rty.

8. srpna 2010 v 11:42 | Bařena. |  radosti všedního života
tenhle článek měl být původně v rubrice kulturní, ovšem včera to bylo tak silně nekulturní, že by mi bylo až stydno ho tam zařadit.

je mi stydno.

už nikdy si nebudu stežovat na úděl řidičů, protože věřte, že úděl opíjejících se trosek (já včera) je ještě mnohem horší! a co teprve kocovinová troska ulepená od piva a obalená kočičíma chlupama (já teď). nic se nemá přehánět! vracím se ke své abstinenci, tohle mi vyloženě nedělá dobře. blé.
nechápu jak jsem si zvládla stotřicetkrátosmkrát polít ruku vínem. z tašky mi neuvěřitelně táhne cosi neidentifikovatelnýho, boty mám naprosto mokrý (to jsem identifikovala, výlet ke koupališti nebyl moc dobrá ajdíja!). potřebovala bych pár dobrovolníků, kteří by mne dnes opečovávali. neustále tam pobíhala zvířata, pártykočka se vyfukovala a jezevčíci přicházeli a odcházeli jak se jim zlíbilo. bylo to fakt divný. mnějezasezle.

díky.

kdo nekrká není Čech?

1. srpna 2010 v 17:32 | Bařena. |  radosti všedního života
nemám ráda, když mě opilí neznámí nazývají princeznou. zapamatujte si to, laskavě!

nuže, tři noční směny s koktavým. samotná skutečnost, že někdo má tu smůlu a prostě koktá, by mi až tak nevadila, kdyby dotyčný neměl potřebu koktat osm hodin v kuse, v noci, v kriketu, když já nemám chuť ho poslouchat, odezírat v řevu svářečky a mazačky a bůhvíčeho. ne, nejsem zlá (a když, tak jen málo), rozčiluje mě to! vždycky jsem měla stěští na schopné spolupracovníky (o chlapci s pahýlky místo zubů už jsem se tu snad zmiňovala).

nastal den D a před námi je týden T. ten kýžený týden, pro který jsme se modlili (ne, nepřehánim) už od loňska. votec je pryč a dům lehne popelem (teď přehánim).

plánovala jsem gril párty, ovšem jak už to tak někdy bývá, když něco naplánujete, tak NIKDO zrovna nemůže. haha. párty ve čtyřech byla velmi vydařená, šest buřtů a lahev citronové Tanji. mělo to grády. podlehla jsem vábení hudby a vyrazili jsme do víru velkoměsta. přesněji řečeno na nádraží, kde jsem se pět hodin opíjela džusem a zpěvem pana Ludvíka. jsem seznámena se spoustou nových a novějších a pan kapelník skupiny Medvědi je slizák. fujale.

neříkejte, že budete řídit, když víte jak to dopadne.
nikdy nepůjčujte cikánům svůj mobil, ani jen "na prozvonění!", už ho nikdy neuvidíte.
nenoste žabky do hospody plný pankáčů, budou se vám smát.
nenoste si na svůj koncert zpěvník Já písnička, vždykcy se najde někdo, kdo bude chtít zahrát Waldu.
a nekuřte. umřete.

umírám!