Duben 2010

Jsem z toho na větvi.

20. dubna 2010 v 21:10 | Bařena. |  radosti všedního života
...jak je vidno, někteří jedinci v mém okolí jsou dosti mimo.
jak lze ještě lépe naznačit dotyčným, že jejich IQ končí kdesi na bodě 8 a tudíž nepatří mezi nejchytřejší?! pěstí.
pokud si někdo ve svých skorodvaceti letech stále myslí, že krápníky lze vyrobit průmyslově nebo snad že lidský genom se skrývá v mozku - pardon, ale nemám si s Vámi co říct!

nejsem úchylná, namyšlená anevimcoještěKrálová, jenom fakt nesnášim hlupáky.

postupme k dalšímu tématu --> V čem mám jít proboha k maturitě? pytel bude pro mne tím pravým společenským oděvem. nesnášim svou nerozhodnost a všechnochcimítteďhned vlastnost, ne, není moc užitečná, zvlášť když je ve vaší peněžence 38 korun.

hlavně chci peníze, ženicha a TEĎ HNED!

dobře, možná jsem trochu panovačná.

zítra mne čeká velmi nóbl záležitost, křest knihy! pokud to bude hodně zlý, můžete se v následujících dnech těšit na příspěveček do sekce kultura (to už tu vskutku dlouho nebylo!) - bude to jistě obohacující (skutečnost, že nevím co na sebe si ponechám tentokráte taktně pro sebe).

proklínám se za výběr latinského semináře, ve kterém se nechytám už tak od druhé deklinace.
laudo, laudas, laudat.

moje prase (rozumějte prasátko) krade.
byla jsem si naprosto jistá, že je v něm o MNOHO víc, než v se v něm ve skutečnosti skrývalo!
škandál. jsem opět na mizině.

a Šambera fiksluje.

pančau.

Já mám rád masakr, ty zase tyjátr...

12. dubna 2010 v 16:26 | Bařena. |  radosti všedního života
...byla jsem hrubě pokárána, tedy píši.

po stoletech přemlouvání a prosení a vůbecvšeho jsem si řekla dost a nechala ty fotky z plesu pro babičku konečně vyvolat. popravdě jsem na sebe opravdu pyšná, co na tom, že jsem jich na cédéčko nahrála jen půlku a musim tam jít znovu, důležité je, že jsem ovládla svou lenost-.- částečně.

poslouchám Fixu a chytá mě nostalgie, asi si zas vyvěsim ten podpis od Márdiho, nebo ještě líp - udělám si dva drdoly, oblíknu tílko s krávou a rozjedu se do Živanic. můj první koncert! tehdá otec přijel v deset a na nás se lepili dva čtrnáctiletý úchylové a my byly na větvi-.- pojďme!

pavouci žačli vylejzat z děr za mou televizí, co mám dělat?!

zítra jedu prezentovat svůj veryimpórtant projekt zabývající se velmi důkladným rozborem holubího chování (jo, to hovno, o kterým tu melu už tak od září) - a modlím se za jedinou věc: Ať se mnou prosím nejede vlakem uhovněná Šárka. amen. fakt nesnášim čokolády z pennymarketu = nesnášim Šárku.

nikdy si na kašel nekupujte Ambrosan, prostě to nepomáhá.
když nemáte peníze, nejezděte nakupovat - možná logické, ovšem jsem nepoučitelná a jsem opět ve stádiu depresezmaléhomnožstvíoblečenívšatníku!

měla bych se jít nechat vysát.
pokud teda do týdne neumřu na záchvaty kašle (dobře, asi neumřu)

měla bych špatné svědomí, kdybych se alespoň slovem nezmínila opět o tom, jak málo mám času.
osudný den se blíží a stres narůstá. zkolabuju na potítku, vim to.

dnes jsem zahlédla Buddhovo znamení! jsem zvědavá co zvěstuje.

...kontaktní čočky můžeš klidně rozdupat.

Apríl? ale jděte...

1. dubna 2010 v 21:55 | Bařena. |  radosti všedního života
snad nikdy se mi nepodařilo nikoho nachytat, dobře, možná jsem se vlastně ani tak moc nesnažila. z obligátních vtípků typu: "co to máš na tričku?!" jsem se vzpamatovala teprve loni.

achjo, citím se méněcenná.

praskne mi hlava, ano, tolik v ní mám vědomostí.
trpím akutním nedostatkem času, peněz, spánku, všeho.
p o m o c
do května jsem třikrát mrtvá.

ale zase mám pěkný, nový zubní kartáček. "slečno nebudete se zlobit, když vám dám s obrázkem? bez obrázku už došly." díky, čistit si ve skorodvacetiletech zuby kartáčkem s krokodýlem, to je to po čem mé srdce prahlo. o té pastě pro děti do 12ti let se raději rozepisovat nebudu, mám svou důstojnost.

joa přátelé, přešla jsem z hérstajlu DEKA na hérstajl HELMA. to kdyby ste mě náhodou nemohli poznat.

jdu se vydojit.