Leden 2010

kefírové mléko vás prožene!

31. ledna 2010 v 18:53 | Bařena. |  radosti všedního života
...ničí mne naprosto typický, pofidérní, malicherný, holčičí problém. problém s velkým pé! JÁ NEMÁM CO NA SEBE. rozumějte, jdu plesat. ano, plesová sezóna mě opět zachvátila a já si rvu vlasy z hlavy. mám šatů plnou skříň, no ovšem. ale! černé jsem si lehce nevkusně zkrátila na délku trochu slušnější kurvičky, tyrkysové mi nedělají hezký dekolt a hnědé bude mít každá! jsem zoufalá, rozumíte?! mám hlavu v pejru. stejně to vyhrajou hnědý, jako dycky... já jen, že jsem si loni vydupala ťuťu bronzové páskové boty jako na míru k těm šatům. no a jsme u toho, PÁSKOVÉ! a raketa mě vyvedla z mého životního omylu, že bych si je snad směla vzít na ples, pche, pan Špaček by se taky nepokadil. nu což, adrenalin musí být.

a už umím hrát skvoš!

já padám, pořád je mi zima, táhne mi na záda, a tak vůbec je tohle roční období fakt prekérní. když ležím, jsem s velikostí mého břicha spokojená, když stojím, už méně. achjo. ničí mě ta otevřená krabice s morem zvaným raffaello, brzy bude odstraněna...


nesnášim rady ptáka loskutáka. nesnášim občanský džudo a nesnášim televizní noviny a nesnášim "více na TNCZ!". nesnášim zimní boty, nesnášim vítr! nesnášim, když spěchám a má čepice zůstane viset na stromě (ano, i to se stává).

máme třídu plnou zrůd a píč a těšim se až to uvidí mí příbuzní na mém plese. nebudu tleskat mé skoro-tchyni před ksichtem, odmítám.

už nemůžu chodit do města, jsem nejchudší ze všech chudých, ale mě přece teď hřeje těch šest nových svetrů. ajo!

jděte domů.
nebo se mnou pojeďte zítra do Brna.
nebo mi vypracujte otázky na angličtinu.
nebo se jděte vycpat.
to bude nejlepší.

sbohem.

s Dagmar Kluckou.

21. ledna 2010 v 17:43 | Bařena. |  radosti všedního života
dnešní den je dnem ládování se. hamburger, buchtičky se šodo bez šodo, sušenčičky, koblihy plavouci v omastku a balíčet chipsů čekající na zkonzumování.. ty šedivý kalhoty ze skříně už nevytáhnu, to je jasný. achjo, že já to veděla!

Luborova rovnice mi pije krev. průměr z průměru všech průměrů mi nikdy nevycházel moc dobře, většinou.

už měsíc se den co den peru s myšlenkou na svou středoškolskou odbornou činnost, o jejímž datu odevzdání kolovaly do dnešního dne jen fámy. nehorázné, nestydaté fámy, že by snad ono osudné datum mělo být již přístí týden. při pomyšlení na to se mi orosilo čelo. vždy! NESTÍHÁM. ovšem dnes... ta paní mi s ledovým klidem oznámila, že je to prosimpěkně až dvaadvacátýho BŘEZNA! spletla se. ano, samozřejmě. no. odešla jsem, a to velice rychle.

Pája Blažek byl zrovna v posilovně a poslouchal u toho nějaký hezký bojbend.

stalo se nevídané a možná brzy uslyšíte neslýchané. zrodil se ve mně matematický génius (pozdě ale přece) a má čtvrtletní práce byla označena jedničkou jako bič! ale prý to bylo primitivní, tak se stim nemám ani chlubit, pche. jednou o mně ještě uslyšíte.

koupila jsem si další svetr. bohužel jsem si nevšimla podstatného detailu. v rukávu levé ruky je všit kus umělé hmoty, půvabné.

náš ples bude katastrofální. jediné co mě těší, jsou mé šaty, už je nehodlám nikdy sundat. přísahám! jen mě mrzí, že se neuskuteční scénka z legendárního slunce seno, achjo... A já jsem nevěděla jakýho! no, ale zase máme pěknej výstep, klepačku nad hlavama přítomnejch a tak vůbec se budu snažit abych se nepřerazila.
neumím tančit. pomoc.

přeloučský sekndhent má 75 % slevu na veškeré zboží.
stále toho nemám ve skříni dost.
šodó je hotové.
jeden pán v televizi dnes snědl pavouka a mně se udělalo velmi nevolno.
k Valentýnu dostanu pálku, chacha.

mějte se rádi a věřte na zázraky.

ty krávo Járo..

10. ledna 2010 v 17:48 | Bařena.
hele.. ja mám ráda zimu, to zas jako jó. ale když nemůžu jít ve se psem, protože by mi zapadl, to už jako né.
do těch kalhot se prostě dostanu, do 14ti dnů mi budou jako kdysi! pche.

máte rádi kopr?

joa když už, tak ať je ta kalamita pořádná. neasi. brodit se po kolena ve sněhu do školy, kde uvidim Pavla a Lubora při teplotě 17°C není moc lákavé, že.
koupila jsem si chcankovej svetr jen proto, že bych ve slevě a teď se uklidňuju tim, že vlastně tak chcankovej není. ale je, přátelé, jistěže je! ale jak je mým dobrým zvykem, udělám z toho svou velkou přednost. ostatně jako z plastových brýlí, kozajdiček, nepovedené ofiny nebo batikovaných džín. juchů.

nejsem schopna se u počítače posadit jinak než s nohama pod bradou a už začínám zakrňovat.
za poslední tři týdny jsem se o šimpanzích, delfínech, slonech a Gallupovi dozvěděla tolik, že jestli to nebude dobrý, tak je zmlátim, všecky!

nejsem objednaná ke kadeřnici. potřebuju uklidnit, že ještě není pozdě!
Slaďárenskej ples mi ujde, nepřenesu to přes srdce asi, achich.
náš ples by mi zas klidně utýct mohl, achich.



hele čau.

Jak na Novej tak po celej, pro změnu již potřetí!

1. ledna 2010 v 20:09 | Bařena. |  radosti všedního života
včera jsem se seznámila s Mirkem, není to sice moc džentlmen, ale tak.. nebuďme nároční. říkal mi: "sem tě viděl jak ses tady motala jak vítr v bedně!" no prosim.
to si myslim k charakteristice včerejšího večera úplně stačí.

pf.