Prosinec 2009

Tady Orel.

22. prosince 2009 v 21:46 | Bařena. |  radosti všedního života
včera se tu objevilo neuvěřitelné číslo. 35. tyjo, čím si to tohle místo plné splašek a záznamů z mého pubertálního života zasloužilo?! netuším. asi nějakej flejm.

oslavíme společně již třetí Vánoce, radujme se, veselme se.
dnes jsem málem pukla vzteky, ještěže dotyčné bylo over sixty. tyvole. zmlátit ji francouzskou holí, pardon. jindy nebývám tak surová. možná trochu..

moje hormonální výkyvy jsou nesnesitelné. pláču už i u takových zrůdností jako je pořad Fenomén Gott, no toto. ruku na srdce, kolikrát vás rozplakaly skandující staré, odulé němky? no. mě dnes.

nakoupila jsem šest různých balících papírů a teď si nemohu vybrat!
jsem TAK nerozhodná.
dárky jsou nakoupeny, koupelna vymydlená, bratři vytrestáni a otec překvapivě velmi klidný.
babi má migrénu, tudíž vůbec nezapadá do mého modelu pohodové domácnosti, pro dnešek ji tedy sprostě vyškrtneme, ehm.
nesnášim nepříjemný prodavačky, ta obroučka proste byla odřená a basta. taky by se vám nelíbilo, kdybyste dostali konev s odřenou obroučkou, no ne?!
dvě knihkupectví naproti sobě přes ulici nejsou dobrá věc, pak člověk vypadá jako kretén, když se nemůže rozhodnout mezi dvěma knihami přebíhajíc mezi těmito dvěma knihkupectvími.
vyhráli to Odstřelovačky.
ne, pan Dušek letos neprodává stromky.
teta Míla je báječná, až si jednou nechám udělat protézu, požádám lékaře, aby mi laskavě držela horní čelist, nevypadá to pak pěkně.

vykoupaný pes smrdí víc než nevykoupaný, fujale.
mám se vánočně? asi.
vánoční sušenky jsou famózní.
myslíte, že 42 deka sýru namísto 30ti je sprosté okrádání zákazníků? já taky.
čtyři knihy o mozku, já to nezvládnu.

tohle je zmatený příspěvek, přiznávám.

tak ahoj.

vyhrabaný mozky aneb oktáva útočí.

16. prosince 2009 v 21:26 | Bařena. |  radosti všedního života
a já si to prostě nevodpustim.
citím největší zadostiučinění, protože šerpa na mé maturanstké hrudi bude BÍLÁ, ano, nikoliv zrůdně růžová či dokonce ďábelsky červená, ale BÍLÁ. ach.
mé srdce plesá.

píčičky ať jdou do zadečku.

musela jsem se s tím "někomu" svěřit, díky.

amen.

Prase s rohama.

7. prosince 2009 v 20:31 | Bařena. |  radosti všedního života
...jsem ultramoderní a silně mainstreamová. mám průhledný brejle v plastovejch obroučkách, nasrávačky, kecky a lego bižu. údiv vyjadřuji zásadně pomocí slova Proboha a až příliš často říkám Pardon úplně cizím lidem!
neustále u něčeho pláču, Pošta pro Tebe je má pravidelná týdenní dávka hysterie.
votec řikal, že tím dospívám. jupí.

Michal David je pořád stejně dobrej, ne-li lepší!
šuprstár už mne otravuje, vyloženě!

byli jsme ve vánoční Praze. pardon (vidíte?!), v přecpané vánoční Praze. nikde nebylo ani vidu po nějakym solidnim fleku pro naše-dědovo auto. no toto... jak byste si asi vážili parkovacího místa za 50 na hodinu?! spěchali jsme, já našla hostinec, musím se pochválit.
miluji ikeu a vy nikdy nechtějte být v tomto ďábeslkým zařízení můj doprovod. čeká vás jen kibicování a s tou jejich megataškou se pěkně pronesete.
...učurávám štěstím z naší nové peřiny. ano, i takové věci se stávají.
tedy.. sobota byla lehce žoviální a stalo se toho mnoho. kromě odpolední Prahy tu byl stále dopolední vidlov a můj tak dlouho očekávaný bio pokus, který dopadl naprosto katastrofálně. ne, neptejte se. vzteky o tom nedokážu ani mluvit! uf. půjdou na pekáč, hned ve čtvrtek!

no.. a konečně neděle. dalo by se popsat slovy: nekonečné šestihodinové malování dvou stěn na hráškově zelenou, která se nakonec proměnila na silně pastelově vyblitě zelenou, ale přesto je to nádherné! pizzu Clever už nechci ani vidět.

rozhodla jsem se, že na svých brožích zbohatnu a basta.
potřebuji stále nové a nové cetky.
taky potřebuju zimní boty, kriste.
ráda bych od Ježíška dostala Scrable, jo, ten si moc přeju!
dělají se vám záděry? fuj.
v neděli je blešák a vy máte tu možnost tam jít a koupit moje prasata!


a vůbec tyjo. nazdar.