Červen 2009

mám copánky co mi nesluší a jsem více než spokojená.

28. června 2009 v 18:56 | Bařena. |  radosti všedního života
chci naušnice s peřím. nové sluneční brýle, plavky, šaty, plážovou tašku a hromadu tílek.
odjíždíme desátého a já nic z tohohle nemám! proboha. myslím, že bez toho nejsem schopna odjet. zcela jistě.
volala jsem panu Kisičovi a děsivě se bála, že mu nebudu rozumět. rozuměla a on mě, teda doufám, zněl poněkud podivně, to mě vykolejilo.

chci vytrhat obočí od někoho kdo to umí. jo, už mě nebaví mít jedno zpravidla o půl centimetru menší než druhé. ne, není to moc seksi.

Rady ptáka loskutáka jsou nejhorší nedělní pořad, možná i trochu horší než Chalupáři a Ranč U Zelené sedmy.

slyšela jsem, že knihy od García Márqueze jsou báječné, skvělé, dokonalé a bezkonkurenční. tedy.. upřímně.. Zpověď trosečníka mi přijde zajímavá, to je ovšem vše (slovní hříčka, chacha). asi. přesvědčuji se, že to je jen špatným výběrem první knihy! musí.

mám strach z maturity již rok před maturitou samotnou, jsem normální?!

byli jsme na výletě. v Třebíči. na MČR hasičů a bylo to wunderbar, fakt. mám neuvěřitelně uspokojivý vnitřní pocit z toho, že jsem viděla národní rekord(y) ve štafetě na 400 metrů a že jsem poprvé letos sbírala houby. taky jsem měla klíště! dvě.
teď mám utkvělou představu z nákazy boreliózou, jo, vždycky jsem byla hypochondr.

v práci nám vytekl mrzák. JÁ to vytírala. ty rukavice smrděly jakoby s nimi někdo utíral bobís.
fuj fuj blé fuj.


fuj.

deset dvacet chlebá s máslem.

14. června 2009 v 17:53 | Bařena. |  radosti všedního života
jsem duševně nemocná, trpím utkvělou představou, že mám málo oblečení. nemám. jistěže nemám! ...je to silnější než já-.-

až mi bude sedmdesát, chci být tak odvážná! ...nosit průsvitné košilky, růžové kalhoty a platinovou blond na vlasech. bože. těším se.
libí se mi, když mi cizí lidé říkají Danielo a myslí si, že se tak vážně jmenuji.

nic nestíhám, pracuju a studuju, pomlouvám a jsem pomlouvána, jsem komunistka a vyvrhel společnosti. myslím, že mě někdo brzy zmlátí. citím to ve vzduchu.

nikdy, NIKDY jsem neměla opar, ale teď přímo cítím, že to nad horním rtem je ON. sakra.

měla jsem představu, že spát v autě je vážně pohodlná věc. hahá.. překvapení.. není. je to dokonce jedna z nejhorších věci na spaní. je mi jedno, že vy všichni to už dávno víte-.-

a jako... jsem líná psát dál.
nic se neděje.
fouká vítr.
prodávaj se kalhoty velikosti XXS.
nejsem schopna otevřít sešit, nedejbože začít se učit.
mám zas hlad.
pořád láduju.

nazdar.