Říjen 2008

Kejkle.

30. října 2008 v 16:32 | Bařena. |  radosti všedního života


ten fail je tu velice účelový. neptejte se.


..zkoušeli jste někdy jak dlouho trvá dostat polohrubou mouku ven z ucha? vlastního podotýkám. jo.. dlouho. odhadem tak třičtvrtě hodiny a pak ještě celej následující den. díky Johnovic, jo, vždycky měla dobrou mušku! ovšem Kůča to chytla do pravýho oka a málem jí to položilo, chuďátko.

nemám ráda práci, jo, každej by to řek, jenomže já ji nemám ráda nejvíc ze všech. jednou jí zrušim, zvlášť v sobotu a neděli. to mě vyloženě ničí a zničuje... p o m a l u
a jeli sme na konec světa, fakt. bylo to velice... zničující, skoro jako práce! tři dny a tři noci a vaření a levné víno, spousty kouře a mouky a nikdy už nehraju Voko a prostě spát potřebuju ještě tři měsíce v kuse. Kůča mě nenávidí. Štěpán si myslí, že ji šikanujem a Johnovic z toho zas vyšla nejlíp. Kůča jí dneska upekla štrůdl, chápete to?!
nejsem Milan Špičák. nebudu to víckrát opakovat.
baví mě slovo dědínek a fráze Do paďous.

mám před sebou velice výtvarné a kreativní odpoledne, tedy podvečer.
stává se ze mě pomalu ale jistě expert na matematiku. jednou se potkáme na matfyzu přátelé, jsem o tom přesvědčena...
a pojedu do Prahy, těšte se.

taky potřebuju jet do Norimberka a oživit si chuť wei3 bieru-.-
Ska-P v ČR !!!! pojeďme přátelé, bude to parádní.
jaký je rozdíl mezi pastiňákem a petrželí? nějak mi to asi nedochází...
...proč se všichni ptají na to kde najdou mák a hrozinky?! je to nejdivnější.
celý odpoledne jedu Oi vykřičník, to už se mi dlouho nestalo.
zvláštní, že.
dávaj Ordinaci a dle mýho Hruška fakt přestane vidět.



trhněte si nohou (levou zadní).

Rozpitvaný okounek.

22. října 2008 v 16:32 | Bařena. |  radosti všedního života
...pomalu si začínám pěstovat závislost na šálách a čepicích. ano, opět.. ostatně jako každou zimu, že. mimochodem k francouzskýmu baretu přibyla i francouzská šálka, takže jsem teď přímo až vražedně francouzská (no to je vynikající spojení)! mhmm.


hele. den ode dne víc a víc nesnášim vstávání do školy. ubíjí mě ta hrozná tma. a taky zima, mělo by se s tim myslim něco udělat...
..zakázala bych to.

včera jsem se přemluvila až k neskutečnému výkonu (na mé poměry) a učila se. ba co víc! já studovala... dlouho předlouho a víte co? nic. bylo to k ničemu. nic se nekonalo! ovšem mám ze sebe dobrý pocit (ten teď zas nějakou dobu přetrvá).
a samozřejmě ti, co nestudovali, ba co víc! váleli si šanky na gauči -.- z toho maj daleko lepší pocit než já. to je silně nefér. s tim by se mimochodem mělo taky něco udělat.

vyšel další Cimrman a já neměla čas ho shlédnout ani koutkem oka. no tohle..
nemám co číst už tak dobrej půlrok a jsem z toho značně nesvá-.-
citrónová korunní nejni moc dobrá, zvlášť mě děsí slovo lemongrass.
nejsem schopná si zařídit autoškolu. nejsem schopná cokoliv si zařídit. jsem neschopná.
do školy jsem ve svém vlastním batohu přinesla mrtvou rybu, kterou jsem zabila dosti hrozným způsobem...
...a Škoda ji uplně znehodnotil. -.-
Anety máma začla mastit. docela mě to baví. ale dneska v tom autě nemastila, řikala to.
zasekla se mi tam pravá noha, divný.
nevíte jak se zbavit pavouků?! jsou všude.

hevenajsdej.

hele jo..

19. října 2008 v 12:39 | Bařena. |  radosti všedního života
šmoulí večer? jistěže.
viděli jsme všehovšudy tři díly z toho jsem celý jeden prostála v kuchyni a smažila vajíčka. s párkem.
všechno, jako obvykle, zachraňovali Simpsnovi.
ovšem není nad poklidný sobotní večer s přáteli u Simpsnových a hororů co jsou k smíchu, místy.

babička je paranoidní a děsně náladová.
moji bratři jsou nevychovaní spratci a už to tak asi zůstane. dneska maj narozeniny, che. ani tu čokoládu si nezaslouží!-.-
moje matka se mnou včerejším dnem nadobro skončila. nu, čekali jsme to, že.

smažený lilek je strašně dobrá věc, přátelé.

prosimvás můžete mi říct, proč jsou lidi (všichni do jednoho) tak vybíraví?! je to až neuvěřitelný. a hlavně jsou lakomí, to především.
upozorňuju, že celer s natí, se prodává na kusy, naváží se, ty listy nemusíte trhat abyste ušetřili!! to samý kedlubny, hlupáci. (jo, teď jsem znalá. ta vod zeleniny-.-)

nikdy nemám šanci udělat řidičák. neustále mi dělá problémy rozeznat pravou od levé. schade für mich!

včera na nás koukal strašně divnej pán. Jaromír.
myslíte, že jíst pečený holoubata je špatný? podle mě je to třeba to nejodpornější.

čau.

do kandy!

16. října 2008 v 18:48 | Bařena.
NENÁVIDÍM BLOG!
božemůj. kopnout do toho. psala jsem a dlouho. a mělo to DĚJ! a bylo to vtipné. nakonec se tam ukázalo... ,,nelze zveřejnit, článek neobsahuje ŽÁDNÝ TEXT." !!!!!!
wtf-.-
jsem rozčilená a ani náhodou nehodlám psát něco znova.
zasraný automatický ukládání, beztak je k ničemu.




maucta.

...mluvit ve zdrobnělinách je parádička!

14. října 2008 v 18:14 | Bařena. |  radosti všedního života
...vskutku pěkný den to úterý, viďteže!

mám se fajn. už třetí den mám na hlavě ty nejvíc krepovatý vlasy na celým světě. šíleně mě to vytáčí, ovšem nedá se s tím zhola nic udělat!! pomoc.
Škraňkovi natekl horní ret. vysmály jsme se mu s Denisačkou nejvíc, mám dojem, že ho to snad i jemně urazilo. spíš hrubě, nedivím se mu.
to co vážně nemám ráda je, když si vás někdo strašně důležitě pozve na tu a tu určitou hodinu, trvá na tom a kdovícoještě, a když se dostavíte, slavnostně a se vší parádou na smluvené místo(!), tak oznámí, ledabile, že má poradu. spěchá. nemá na vás čas!
nashledanou. těšilo nás -.- nás taky!

necvičánkovala jsem a ani neházela granátíčkem. mrzí mě to převelice.
rozhodla jsem. bude ze mě velice slavná chemička, možná druhá Marie Curie.
trhá mi srdce, že tam zítra nebudeme!
nevíte po čem rostou rychlejc vlasy?!

mám baret a připadám si velice francouzsky.




Víte co je..

12. října 2008 v 11:09 | Bařena. |  radosti všedního života
..nejhorší pocit na světě?!
blemtající se namletý točený salám mezi vašemi (nebo vašimi?!) prsty..






fujale, nikdy víc!

Má milá lenost...

11. října 2008 v 17:49 | Bařena. |  radosti všedního života
...najít solidní recept na vepřovou panenku není vskutku lehká věc! babička říkala, že když do ní napícháte slaninu, tak zhořkne. nedovolila jsem si to riskovat. konečné rozhodnutí bylo udělat ji, jak kreativně, na pepři.
šlo to.

včera jsme byli v Riu... prvoplánově to měl být velice intimní večer s Aneticí, ovšem co čert nechtěl, sešlo se nás tam.. počítám alespoň 11. to nemám ráda. nemáte šanci cokoliv stíhat.
to nemám ráda ještě víc-.-
paní Dája nestíhala, taky. ale byla hustá, to zase jo.
tušili jste, že nealkoholické pivo může někoho opít?
také jsme nevěřili. opak byl pravdou.
divné.

už dlouho jsem neprožila takovou sobotičku jako dnes.. vskutku.. parádička!
vzbudit se v jedenáct tím, že váš otec má nutkavou potřebu vám v pokoji otevřít okno by ještě nebylo zdaleka to nejhorší.. bezprostředně potom nastala již výše zmíněná panika z nedostatku surovin (a hlavně nápadů) pro přípravu oběda, která byla tedy nakonec, samozřejmě, zažehnána. a přišla nuda. neskutečná otravující nuda, kterou člověk zažije jenom v sobotu odpoledne-.-
a umyla jsem celou lednici fuj.!

zamilovala jsem se do písně Tonight a už mi leze na nerv jak to tu neustále hraje.
bože, je skvělá.
skončil film na ČT1 a na nově běží Kamarád do děště.
kristepane, přesně tak.

umyjte si za mě někdo vlas, dík!

vzrušující.

8. října 2008 v 16:44 | Bařena. |  radosti všedního života
...víte co je strašně dobrá věc? hovězí masox. narozdíl od většiny věcí to má alespoň chuť. silnou. hovězí... jsem v pořádku.

bžžžž... tř tř. (řekněte si to nahlas, je to báječný)

od včerejšího večera jsem neustále rozčilená, z toho jsem se tak.. dobrejch dvacet minut vyloženě klepala vzteky, fakt, umim to.

dneska byl den, kdy byli všichni učitelé vysazení na dobrou náladu svých studentů. to fakt nemám ráda. občas se tak stane, že se v té škole i pobavíte.. a hned jak na to dojde, zatne vám tipec (vynikající spojení, že) nějaký takový pan Sakař nebo Rambousek. no... a je to:/
mám ráda, když Honza Škraněk dělá pokusy s elektřinou. nestačí to jednou, ba ani dvakrát.. i třikrát je kolikrát málo! a jak on se vám u toho celý rozohní... dneska jsme si k tomu museli i zatáhnout. byla tma tmoucí a mimo elektrického větru nám byly ukázány i blesky. páni, bylo to až desivě poučné -.-
ne, nevím vzorec výpočtu povrchu koule. omlouvám se.

zítra vyjde další Cimrman.
teče nám jen a pouze rezavá voda. (ne, není to pivo) jistojistě by se někdo byl schopen zeptat!
ráno je zima a odpoledne teplo, už mě to nebaví ani za mák.
mám chuť na lilek.
Tomáš Klus je tragéd.




tě pic.

Pondělí a...

6. října 2008 v 16:47 | Bařena. |  radosti všedního života
...dejme tomu, že mé sobotní faux pas je překonáno. pobavili jsme se dosytosti a.. stačilo. slyšíte?! děkuji.

přemýšlím, zda si nechat zasáhnout do mých toliko pěstěných vlasů a dovolit paní stříhačce udělat mi ofinku. nebo něco uplně jinýho. nebo jen zkrátit. nebo pleš -.- od jisté doby jsem k těmto škodolibým ženám, co na to maj údajně i školu, přestala míti důvěru. matně si vzpomínám, že to bylo asi tak ve chvíli, co jsem z kadeřnictví odcházela s účesem ,,přejeta zahradní sekačkou". moje vlasy se z toho vzpamatovávaly minimálně třičtvrtě roku. ještě, že je to již za mnou!
ano, začala mě uchvacovat mimo slova PROHNILÝ i kurzíva. och.

už mě nebaví shánět brigádu. nikde nic, lautr nic! dokonce.
strádám a má pěněženka strádá se mnou.

Pavel si o víkendu vyvěsil ve své dějepisné učebně moc pěkné obrázky,pravda zas tak pěkné nejsou. ale moc jsme se jimi pobavily, že.

potřebuju si umýt vlasy. nikdy, ale vyloženě nikdy to nestíhám.
božemůj.

zmokla jsem.
mám náladu na kinder surprise!

Po sáhodlouhé době. a stydím se.

5. října 2008 v 11:26 | Bařena. |  Kultůra
mám dojem, že tahle.. fotka ten večer docela dobře vystihuje. ovšem, byl to jen začátek.
jo, cpe si do toho nosu přesně to, co si myslíte. fujky.

...kristepane?! už nikdy nebudu pít vodku, nikdy. vážně. ale za to může ona, vždycky mě do toho naveze. alespoň, že jí bylo stejně špatně jako mně. doufám.
Františka jsem neviděla nevimjakdlouho a on si k návštěvě zrovna vybere chvíli kdy je mi nejhůř a z posledních sil se větrám na zídce. a bolelo mě pravý koleno, vlastně pořád bolí. panebože, jestli to někdo viděl. všechno zapřu!
je zbytečný, dle mýho, sem psát ještě cokoliv bližšího o včerejším výletu. Choltice, no.
rozbila se mi spona.
bylo to fakt zlý, ježišmarja.
a ani jsme moc netančily, teda chvíli. jenomže, jak je naším dobrým zvykem, který nás zaručeně pobaví, jsme všechny napodobovaly a... to se jim už pak moc nelíbilo. neumíme být nenápadné.

jestli jsem do včerejška neměla žloutenku, tak teď už jsem jasná.
damn.

ještě, že sedím v čuní řadě.