Květen 2008

fakác.

29. května 2008 v 12:24 radosti všedního života
volnej tejden, spousta času, kavárny, hospody, parky, práce, zubař, opalovejšn... nudička. málo peněz, školní výlet, Slapy, Valy, chata, .... .I.
jou. školní výlet, nikdy sem si nemyslela, že naše třída je schopna se na něčem domluvit (na něčem smysluplným). slapy. nojo.. stany a ohínek, buřtíky, lala. bylo to báječné... Markéta mluvila, smála se a zpívala, Anča měla hysterák a Šárka přišla o stan a zmokly jí boty (já ji varovala). Patrik spal u vody a Káša měl stan od hořčice (kdo to asi udělal..?!). Cvála přivezl bratwurstchen a Šimoňák měl kytááru. nebyl tam Václav. Honzik Brychů nám zahrál To je zlaté posvícení a nějaký němec nám tam vrhnul. taky byl v plánu pěší výlet, ovšem jen silnější skupina odolala vábení hospody. jako obvykle.
pak se jelo domů a všichni byli spálení a jejich plíce a játra strádaly.

Závitek

21. května 2008 v 19:11 radosti všedního života
...nikdy sem nevěřila, že šunkovej závitek v aspiku je tak dobrej. nojo. je..
pořád se něco děje, najednou... vážně. třeba sme byli na Sestrách, jo a bylo to celkem špatný, teda aspoň začátek a fronty na pivo. taky ten pán u výčepu co neuměl počítat a měl triko palmex. achjo... byly mi odcizeny korále, ale už se zase prej našly. teď už jen domluvit výměnu -.-
a přijede Dejna v pátek. v pátek jedem na ,,školní" výlet, že prej... na slapy, aha, sami. nestihnu Dejnu a sem zvědavá na svou organizaci. (nikdy mi to moc nešlo) jestli bude pršet je to v pytli.
jsem neustále obtěžována zrzavým mlynářem a začíná to být krajně nepříjemné, nemám ráda lidi co nepochopí, že s nima nechcete mluvit.
za tejden jedem do Valů a jede nás moc. sem na to zvědavá ještě víc než na pátek. koupila jsem si žlutý letní boty s mašlí a ještě nevim, jestli si je vůbec někdy oblíknu. jo.
smějte se a mejte se.

reklama na Mášu.

12. května 2008 v 21:25 radosti všedního života
...slíbila jsem to.
mou povinností je teď alespoň pár řádků jí opěvovat. tedy.. naší. dejmetomu. vydupala si to! vážně... och, je online.
tyjo, chtělo by to... začít nějakou myšlenkou. smysluplnou, že. třeba, že je vážně tragická a taky slečna moderní doby, se tříbrnejma botama, romskym hlasem a vykašlávající hlen (to jen občas). neustále si stěžuje (na cokoliv) a myslim si, že její chování je mnohokráte nestoudné!
chodíme spolu lovit, co na tom, že to bylo jen jednou, žejo. nikoho sme neulovily, ovšem skvěle sme se pobavily. jo, to nám jde. ale Máša už je velká, daleko větší než já, tudíž... měla by být rozumná. není.
je sprostá a pořád říká slovo penis. je obarvená. mluví tak rychle, že jí 80% slov není rozumět. nebo špatně slyším...
dneska jsem vzbudila Vencu studenou sprchou. vážně. byl rozzlobený.
trů.

for Mášena.

12. května 2008 v 14:17 radosti všedního života
...spěchám, takže tady ti teď slavnostně slibuji, že večer sem napíšu něco pořádnýho:D
trů trů trů. tř tř tř. Nový Bydžov, Nový Bydžov, fakof.

Mikropříběh.

9. května 2008 v 9:30 radosti všedního života
...čtvrt na deset, pátek, chleba s marmeládou a multivitamínovej džus. nádhera. mám ráda volný dny, jo, jako každej.
včera byl den ve znamení práce a zbytečnýho stání za pokladnou, taky den nakupování (pro někoho) a den KFC - mimochodem bylo odporný- , den večerního odpočinku a sezení na lavičkách. den Chancers a den Beatles a tak.. bylo to krásné.
nemám co dělat (přepisování sešitů je zlo, ne smysluplná činnost).
celej den u televize je paráda, ovšem všímáme si, že se nám uprostřed pokoje tvoří nepěkná hromádka čehosi. jo, obě bychom to strašně rády uklidily, že... ovšem... no. mimochodem, ta hromada žije naprosto s vym životem.
...do bageterie přijde pán, důchodce v brýlích, postaví se u pokladny a říká: ,,kilo bramboooor, půl kila mrkve..." /smích/ ,,pane, tady není zelenina... ta je kousek vedle." ,, tady neni zelenina?" ,,ne" ,,ježiš, tak to nashle." --> mikro.
sbohem.

Upalte ji.

3. května 2008 v 16:23 radosti všedního života
tramtadá. přátelé...
tradiční a nefalšovaná filipojakubská noc byla jako vždy vynikající, letos netradičně v Cholticích, že, ovšem v tuze pěkné společnosti. pravda, vytuhly sme trošku dřív než se předpokládalo, ale nasmáli sme s náramně. ráno, jak to tak už bývá, bylo krušné. netušim jakým zbůsobem se Oldřich doplahočil až do ložnice a jak se mu podařilo uvařit nám čaj... užnikdy nepojedu na babčinym kole. nikdy. nemůžu chodit, ani sedět.
taky k nám přijela ve čtvrtek návštěva zolomóce. ne, nemám je ráda. takže bych to tu moc nerozepisovala, snad až na.. ,,ježiš vy máte i dývýdýčko?! Andreo koukuje oni maj dývýdýčko! " hm. máme no.
a jeli sme do zoo a bylo to krásné, ovšem až na nemilou skutečnost, že od nádraží do samotný zoo je to tři kilometry chůze, bohužel Dvůr Králové MHD nevede. viděli sme zebřičky a opičky a slonečky... a na zpáteční tři kilometry nám zbylo dvacet pět minut času, prakticky sme sprintovali, ovšem vlak byl stihnut. jenom ta hloupá náhradní doprava nám to kazila-.- mám z toho kašel.
*kašle*