Prosinec 2007

Waiting

30. prosince 2007 v 13:29 radosti všedního života
...jinými slovy sem prej asi divná. fájn. každej je nějakej. já sem divná.. mmm. budu prej čekat, to je taky dobrá věc. takový čekání.... čekáte, vlastně neustále. na něco, každej má totiž sakra něco na co čeká.. a ono to buď přijde nebo ne. už to tak bejvá... buď a nebo. hm. je to pěkné.... vlastně ani moc ne, protože většina věcí, na který sem čekala já nepřišly. ani se moc nedivim. doporučovala bych vám, abyste mě konečně začli znát. protože už mě opravdu nebaví vám stále dokola vysvětlovat proč dělám tohle a proč sem řekla tohle a...GR. nesnášim to. buď mě znáte a berete to nebo se v tom donekonečna budete sťourat a potom mě asi neznáte...
..a prej v úterý. chachá. může mi někdo říct, kdo změní názor za tři dny.. je to docela humor...
prej kdo si počká, mmmm, sem zvědavá, vlastně ani moc ne.
Wiedersehen.

Důchodci.

28. prosince 2007 v 14:20 radosti všedního života
..mám tik v pravým oku. už docela.. až nezdravě dlouho! ale neuděláte nic. hm..
včera se mi podařilo rozbít dva dny starej foťák. já jim řikala, ať mi nedávaj drahý věci, ale voni ne.. no, strasšně sem se modlila, aby to nebylo drahý. decentně vylomenej objektiv, víte. hapalo to ze stolu, samo, já za to nemohla, vážně ne. tak sem dneska šla do toho servisu a ten chlápek se usmál, šel dozadu, za minutu přišel a řiká: ,,tady máte." a bylo to. sem mu nejvíc vděčná! matka by mě zabila. to je jistá věc.
taky sem včera nakupovala. no.. nic moc víteco, všude je strašně moc lidí a všichni se v těch hadrech hrabou a je jim to úplně jedno. neviděj a neslyšej. jindy toho vobejdu víc, vítejak.. no ale každopádně sem ještě nezašla do Megasekáče. doufám, že třeba udělaj povánoční výprodej Vše za 15,- nebo tak, to bejvaj fajn výprodeje.) ježiš zas mi tiká oko!! a už třetí den mě bolí zub. může mi někdo říct, proč v Praze nejni k sehnání zubař, zabíjela bych. doufám, že mi to vypadá. a bude pokoj. konečně.
dneska sem pustila sednout dva důchodce, mám z toho hodně dobrej pocit. a jedu do punkstoru, takže mi držte palce ať tam třeba nejni zavřeno. na to sem expert.
...mějte se famfárově.

Weihnachten:O

24. prosince 2007 v 22:34 radosti všedního života
...ježiši díkybohu! máme to za sebou. jako obvykle to nebylo tak strašný, jak se ještě včera předpokládálo.. tatínek se uklidnil, bratři uklidili, babi nic nespálila, všechno se stihlo a bylo to báječné:D já.. sem dělala salát. víte.. poprvý, sama, sem na to nejvíc pyšná. a měla sem filé, už se skoro blížim k vysněnýmu cíli --> kapr. dneska sem ho jen pitvala. bylo to zvláštní... někam se mi podělo srdce, vážně. nebylo tam a... je to blbost žejo. popojedem..
objeli sme hřbitovy. nesnášim to.. víte.. Štedrej den a vy se musíte táhnout na okružní jízdu po hřbitovech. přijedem, vylezem z auta, babka zapálí svíčku, my zapálíme svíčku a jedem na další hřbitov. ještěže máme jen tři. hřbitovy. k objetí.
pak dorazili typičtí hloupí příbuzní, ketrý si na vás neudělaj čas jindy než na Vánoce. nechápu to.. přijedou, snědí všechno cukroví, dvě hodiny otravujou svýma přiblblýma vtipama a jedou pryč. zas za rok, ádijé. dneska se tu sešli dokonce dvoje... to byla nádhera! hm.. ani ne.
...matka mě stále napíná svým megagigasupr dárkem, kterej pro mě děsně vymyslela. zejtra jedem k babce?! přenocujem tam... předpokládám bude to utrpení. koupila sem jí povlečení, mámě, dobrý ne. docela zvláštní, že kupuju výbavu svý matce. no...
dneska sem děsně rozežraná, kdo vydržel držet půst je machr. v bedně jak jinak samý sračky. ovšem Tři oříšky pro Popelku..klasika. a bratři dostali... židle. ke kompu. nevěřili byste, jak může malýmu klukovi udělat radost hloupá židle. myslim, že Marek je ode dneška vozejčkář, ještě z ní neslez. mikropříběh.
pěknou Vánoční noc přátelé!

debilní, debilní, DEBILNÍ!

23. prosince 2007 v 19:54 radosti všedního života
...já..psala sem, psala sem dlouho. byl to pěknej příspěvek, takovej z těch lepších! jako ostatně všechny. trošku mikropříběh, sem tam humor... ale. automatické ukládání.. to zasraný ukládaní! smazal se. nesnášim tenhle komp, tohle připojení, tohle celý. nesnášim Vánoce a dárky od babičky. to tam taky všechno bylo, přišli ste vo to. přišli ste vo popis pitevní sady, kterou mi nikdo nepůjčil. o moje stežování si.. taky o to co dneska dávali v bedně a jak moc špatný to bylo. řikám vám, že jestli se smaže i tohle. zemřu. ikdyž už to, pravda, nejni tak dobrý. dokonce je to špatný. sem cholerická a rozčilená. kdyby to nebyl votcův komp kopla bych do toho.
ale víteco, sou Vánoce. takže enjoy a přejte si aby byl sníh a abyste neměli chřipku. třeba.
a po americku-> Štastný a Veselý. sráčové. (správně, nejde tu udělat háček nad T, ještě k tomu!)

Nepřichází v úvahu.

20. prosince 2007 v 21:46 radosti všedního života
po dlouhý době. přišel technik, víte. spravil to, zas napůl.. dejme tomu. mám chřipku, bolej mě zuby a sou Vánoce. prejže. pěkný Vánoce. sem na mizině, pro všechny mám píčoviny a ještě ke všemu nejni sníh. dneskaprobíhalo ve škole něco jako vánoční besídka.. bylo to krajně trapné. vlastně besídkovali tři lidi. zbytek drhnul a...drhnul a taky drhnul lavice. pak sme šli domu.
byl ples, ples byl. byl to moc pěknej ples, takovej... opíjecí a tancovací a taky šatovej a účesovej. docela vtipnej a nekuřáckej. spala sem u Gábinky. ta spala na míse. ráno sme nešly do školy, neměly sme sílu ani zvednout se z postele. to tak bejvá, neměly sme pít. ale bylo to krásné. byla sem vyvedena z omylu, že umím tančit valčík. běhala sem, netančila. kopla sem do někoho a tak. Vojtěch recitoval komunistickou báseň. prasklo mi ramínko od kovbojský podprsenky.
napsal mi František. to je dost podivení. zejtra jedu do vidlova.. k zubaři. 100 kiláků k zubaři, to je přece na posrání. ježiši... doufám, že mi to vytrhá, aspoň a bude pokoj. spíš se v tom jen pohrabe a já zas pojedu domů. 100 kilometrů. vlakem. to bude vskutku pěkný den, takový.. vánoční. a večer N.V.Ú. možná, s největší pravděpodobností, fajn.
...nemám nic sbaleno a v 6:43 mi jede vlak z Vršovic mějte se vánočně. Wiedersehen..

Básnická střeva?!

13. prosince 2007 v 12:31 radosti všedního života
..společně sme o hodině přenudné fyziky vymysleli s Václavem (Vašku, Vašku, pytel splašků!) tohle...veledílo. Přemýšlíme o stvoření i dalších básní... ba co víc. celé sbírky. zatím se vše rodí jen v našich chytrých hlavách, ale my, MY Vám ukážem. následuje samotná báseň-->
Fyzika, to je muzika!
Fyzika,
to je muzika!
Všichni křičí, jásají,
k fyzice se hlásají-
panuje tu rotyka!!
Přeze všechno slyšet je-
Fyzika, to je muzika!
S Florkem v čele ruku k dílu
přiložíme, máme sílu.
Mechanika, dynamika, statika..
Všem je jasné-
Fyzika, to je muzika!
Nebuď čelem nikdy ke zdi,
nevykřikuj: Zapiš to!
Jinak Anton zakročí a
řekne ti: Ty fašisto!
Zvedněme však ruce vzhůru,
vyhoďme ho buzíka!
V naších srdcích zůstane jen:
Fyzika, to je muzika!
pozn. autora-> Anton Florek = fyzikář.
děkujeme. jsme skromní.

Ignore me -.-

4. prosince 2007 v 18:57 radosti všedního života
...doufám, že existuje něco jako zimní deprese. jsou podzimní, jarní... mám asi nějakej novej typ. nebo sem jen divná. to spíš.. ale vítejak, člověk si to musí nějak vodůvodnit. dneska ráno to bylo tak špatný, že sem si musela v bodech sepsat tragičnost mýho života. je mi 17 a ty body sou přinejmenším zvláštní.
učinila sem strašný rozhodnutí, že když už sem to vydržela teda těch sedmnáct let, vstupuju dnešním dnem do celibátu. nikdo už se nebude divit a bude to tak nejlepší. fakt mě to už nebaví. ani trochu. a tak. potřebuju někoho, kohokoli. (dobře, kohokoli, to se jen tak říká, ale přiznejme si, každej má nějakou tu představu, že. někdo má tu představu dokonce konkrétní, ale houby platno. uch. docela jeden z bodů tragična) ...
musim zatáhnout školu, zas, už je to skoro na denním pořádku.
kamiláček stůně. je v nemocnici.. ovšem známe kamila, že. prejže nemůže mluvit a jíst a pít, má mononukleózu, anginu a zduřelý uzliny. bála sem se tam jít, cože jako uvidim. leží na infekčnim!!! ...po půlhodině usilovnýho hledání, otravování pěti sester, prochození 4 pater a vyslechnutí sténajícího pána- sme ho našly. psal esemesku. je v pořádku:D mluví, jí, pije.. čte si, kreslí, válí se. je to kamiláček. přejme mu brzký uzdravení.)
a vám...chlapci -->ste ignoranti a to jako do jednoho, maucta! (pak se divte)

Perkele pyčo.

2. prosince 2007 v 11:24 Kultůra
...kocovina je to nejhorší na světě. a ještě mnohem horší je, když si všechno z předešlýho večera pamatujete. nesmírně ráda bych to..zapomněla. nejspíš, jiný východisko ze svojí prekérní, periodicky opakující se, situace nevidim. opravdu NE. mám takovej.. silnej dojem, že už je to až chronický... je to v pohodě, máte pocit, že už ste se z toho úžasně a bravurně dostali (pak následuje dobrej pocit z překonanýho) a pak bum no.. a je to kde? v řiti. tradáá... a to je prostě pocit že ste v řiti. nic víc. a mě k tomu ještě bolí hlava, na který mám vylitý pivo a sem lína a neschopná jakýhokoliv pohybu.
strašně se mi nechce rozepisovat ten večer, myslim, že všichni kdo sem vlezou tam stejně byli a nic se nedělo. koncert no. tanyny. pivko. tanyny. pivko na hlave. wc. pivko. rauchen a konec. jeli sme do resortu. jasný, půl druhý ráno. týna odjela. daniel odjel. ne nebudu tu psát důvod proč sem nejela taky. bože. v resortu to bylo báječné. tady bych s dovolenim vodkázala na první vodstavec, pač to bylo kritický. docela humor. místy. děkuju Márovi, že mě doprovodil, že. děkuju mámě, že měla klíče v zámku. (čas příjezdu: 5:42)
nesnášim opilecký sny. jsou příšerný. prostě.
nepijte.